Britská rada dnes oznámila, že pozastavuje své působení v Petrohradu a Jekatěrinburgu. Rada, která je kulturní a vzdělávací institucí britské vlády, je v centru stupňující se roztržky mezi Moskvou a Londýnem. Podle Moskvy rada v Rusku pracuje bez nutného právního statusu, což prý umožňuje daňové úniky. To ovšem rada odmítá.
Šéf britské diplomacie David Miliband postup ruských úřadů vůči radě ostře odsoudil, avšak Londýn nepomýšlí na obdobnou odvetu.
"Ruské úřady nám znemožnily pokračovat v naší práci v Petrohradě a v Jekatěrinburgu. Proto jsem rozhodl, že pozastavíme naši činnost v obou městech," řekl novinářům šéf rady Martin Davidson.
"Jako za studené války"
Prohlášení z londýnského ústředí rady následovalo poté, co kvůli výslechům svých zaměstnanců u ruské tajné služby dnes neotevřela pobočka v Jekatěrinburgu. Odbočka v Petrohradě, která ze stejného důvodu měla zavřeno ve středu, neotevřela ani dnes.
Federální bezpečnostní služba (FSB), která je nástupkyní obávané sovětské tajné policie KGB, již dříve oznámila, že si ruské zaměstnance rady předvolává, aby je poučila, jak se nezaplést do "britských provokací".
Britský ministr zahraničí Miliband před britskými poslanci odsoudil ruský postup, který si vynutil uzavření poboček rady. Kroky Ruska podle něj budí vážné pochyby, nakolik hodlá respektovat mezinárodní právo i své závazky ohledně chování vůči vlastním občanům. Rusko nedokázalo předložit žádné důkazy proti dalšímu působení rady, avšak místo řešení sporu v rámci práva dalo přednost "nehoráznému zastrašování" zaměstnanců rady.
"Takové kroky jsou trestuhodné, nedůstojné velké země, odporují liteře i duchu právního rámce působení Britské rady," zdůraznil. "Podobné akce jsme zažili za studené války, ale upřímně jsem si myslel, že to je už za námi."
Ministr však nezamýšlí zavlékat politiku do kulturní výměny s Ruskem, a tak ani nezruší velkou ruskou výstavu v Londýně, ani nevypoví ruské kulturní atašé z Británie.
Evropská unie vyzvala Moskvu, aby nekladla překážky působení Britské rady. "EU vyjadřuje hluboké politování zejména nad obtěžováním pracovníků Britské rady, jakož i nad administrativními a dalšími opatřeními ruských úřadů," uvedlo dnes slovinské předsednictví unie.
"Nehorázné zastrašování"
Intervence Evropské unie, která se ke sporu vyjádřila dnes poprvé, ale neznamená, že by sedmadvacítka či Británie chtěly polemiku s Ruskem dále stupňovat. Mluvčí britského ministerstva zahraničí uvedl, že Británie na rozdíl od Moskvy nemá v úmyslu dovolit, aby některé problémy měly dopad na jiné otázky, které svou povahou s problémem nesouvisí.
Znamená to, že Londýn nemá kvůli roztržce s Moskvou v úmyslu blokovat zahájení jednání unie s Ruskem o partnerské smlouvě, hlavně pak o její energetické části. Ta má pro unii, kterou znepokojuje vzrůstající závislost západní Evropy na ruském plynu a ropě, klíčový význam.
Nad postupem ruských úřadů vyjádřila politování i americká diplomacie.
Moskva v pondělí ohlásila sankce proti Britské radě, protože odmítla uposlechnout výzev úřadů uzavřít své pobočky v Petrohradu a Jekatěrinburgu, působící údajně v rozporu s ruskými zákony. To Britové odmítali.
Rusko-britské vztahy jsou nyní označovány za nejhorší od konce studené války. Vztahy mezi Londýnem a Moskvou se zhoršily například kvůli odmítnutí Moskvy vydat Andreje Lugového, kterého britský Scotland Yard podezřívá z vraždy někdejšího agenta ruské tajné služby Alexandra Litviněnka.
Lugovoj, který byl v prosinci zvolen poslancem Státní dumy, obvinění odmítá. Moskva zase od Londýna neúspěšně žádá vydání čečenského emisara Achmeda Zakajeva či někdejšího oligarchy Borise Berezovského, který v Británii získal politický azyl.
Londýn loni v létě reagoval na neochotu vydat Lugového vyhoštěním čtyř ruských diplomatů z Británie, Moskva odpověděla stejně.
V ruském tisku se už objevily i spekulace, že spor by mohl vyústit až v přerušení diplomatických styků mezi oběma státy.
Foto: AP
