Zahraniční dluh
Ruská ekonomika se hroutí, ukazují nová statistická data

Pokud jako důkaz dopadů západních sankcí na ruskou ekonomiku nestačí fakt, že rozlohou největší země světa poprvé od bolševické revoluce nezaplatila svůj zahraniční dluh, nová zpráva o sociálně-ekonomické situaci Ruska nenechá už nikoho na pochybách.

Ruská ekonomika se postupně hroutí, píše americký týdeník Newsweek. Data ruského statistického úřadu ukazují, že se výroba propadla v mnoha odvětvích, od automobilů až po domácí spotřebiče. Pokles zaznamenal i maloobchod.

Celkově se index průmyslové výroby v Rusku, měsíční ekonomický ukazatel měřící reálnou produkci ve zpracovatelském, těžebním, elektrárenském a plynárenském průmyslu, v květnu meziročně snížil o 1,7 procenta. To je výraznější pokles než v dubnu, kdy pokles činil 1,6 procenta. Těžba se letos v květnu meziročně snížila o 0,8 procentního bodu, zpracovatelský průmysl pak zaznamenal pokles o 3,2 procentního bodu.

I když se tato čísla zdají poměrně nízká, odrážejí klesající trend. Patrnější je v enormních propadech materiálu, které ovlivňují výrobu konkrétních produktů. Utrpěla především výroba aut, která je teď o 96,7 procenta nižší než loni. Výroba nákladních automobilů se propadla o 39,3 procenta, výroba dieselových a benzinových motorů o 57 procent, výroba dieselových lokomotiv o 63,2 procenta a výroba nákladních vagonů o 51,8 procenta.

Francouzská automobilka Renault, která ovládala největší ruskou automobilku AvtoVAZ, v březnu pozastavila provoz ve svém moskevském závodě. Tento krok učinila pod tlakem ukrajinských lídrů, kteří tak reagovali na ruskou invazi. Renault později souhlasil s prodejem svých ruských aktivit za symbolickou částku.

Nákladní letecká doprava se meziročně snížila o 86 procent, což má dopady i na další produkty. O 58,1 procenta se proti loňsku snížila také výroba chladniček a o 59,2 procenta výroba praček. Zajímavé je, že o 24,5 procenta klesla také výroba cigaret, poznamenal Newsweek.

Grafy ukazují, že maloobchodní obrat se taktéž snížil ve srovnání s předchozím rokem, pokles je ale znatelný i proti začátku letošního roku. Velkoobchodní obrat se také prudce snížil, oslabení spotřebitelské poptávky je pravděpodobně odrazem nižších mezd v době vysoké inflace, se kterou se země potýká.

Ještě významnější zprávou pro ruské obyvatelstvo je reálný pokles důchodů, které se v květnu meziročně snížily o 8,2 procentního bodu, zatímco mzdy v dubnu klesly o 7,2 procentního bodu.

Tyto údaje jsou jasným znamením, že ruská ekonomika utrpěla v důsledku sankcí, a to navzdory skutečnosti, že se rubl po únorovém propadu odrazil ode dna a země se vyrovnala se sankcemi lépe, než se zpočátku očekávalo.

Pokles průmyslové výroby je sice menší, než očekávali západní ekonomové, ale pokles ekonomiky je nepopiratelný. Dokonce i ruská centrální banka uvedla, že v letošním roce očekává pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 7,8 procenta. Západní ekonomové očekávají téměř dvojnásobný propad. Institut pro mezinárodní finance (IIF) odhaduje propad o 15 procent.

Jedna z nečekaně dobrých zpráv pro Rusko přišla z trhu práce, kde byla v květnu rekordně nízká míra nezaměstnanosti, konkrétně 3,9 procenta. Vzhledem k tomu, že vysoká inflace nadále snižuje reálné mzdy, není pravděpodobné, že by se vysoká zaměstnanost nějak promítla do spotřebitelské poptávky. Současná ochota lidí utrácet proto nebude nejspíše schopna zvrátit recesi, která Rusko s největší pravděpodobností čeká.