Proplétají se, uhýbají v husté moskevské dopravě a zápasí o prostor mezi mohutnými terénními vozy, sporťáky od Ferarri. Takový je obrázek starých otlučených aut sovětské provenience. Ještě před dvaceti lety na moskevských silnicích „žigulíky", volhy a lady vládly.
Současní kremelští vládcové opožděně povzbuzují k národní obnově, ale bývalí vlastníci automobilů značky Volha na žádosti z Moskvy neslyší. Zvolili si jinak. Kupují si větší a viditelnější značky z ciziny, podobné těm z Mezinárodního autosalonu z Frankfurtu, pokud si je mohou dovolit.
„Proč řídím landrover? Protože je to pohodlné," řekl podle agentury Reuters Juri Golobajev a pohladil s láskou palubní desku mohutného auta. „Za komunistů jsme neměli na výběr, takže moje první auto byl moskvič, pak kopějka," pokračuje Golobajev. Dodává ještě, že Rusové nevěří tradičním domácím výrobcům a radši si koupí zahraniční auto: „Ano, auta z ciziny jsou dražší, ale lidé prostě zajdou do banky a koupí si je na půjčku."
Mimo hlavní město, kde je průměrný měsíční příjem kolem 500 dolarů měsíčně a silnice jsou špatné, západní značky nedominují. Jen na Dálném východě je to jiné, importovaná ojetá auta z Japonska s řízením napravo jsou tu běžná.
Jak roste prosperita, Rusové si mohou dovolit zaplatit víc za auta a vyhnout se tak koupi domácích značek. „V poslední době přišla Lada s několika moderními modely, ale i s nízkou cenou je pro ně těžké konkurovat zahraničním vozům," řekl podle agentury Reuters Ivan Bončev, expert na automobilový průmysl z moskevské kanceláře Ernst a Young.
Na ruských silnicích se podle Bočeva pořád pohybuje na 13 milionů lad a 5,5 milionu jiných ruských aut. Domácí značky si tedy ještě dlouho zachovají nadvládu na cestách, hlavně v provinciích.
Někteří lidé říkají, že podle auta zjistíte hodně o jeho majiteli. Automobiloví fanoušci z horních deseti tisíc si pořídí bentleye, bohatí obchodníci cestují v černých Mercedesech S600, následovaní G-wagenem od stejné značky, ve kterém sedí bodyguardi.
Když se člověk zadívá na automobily stojící před obchodním domem Tsum v centru Moskvy, nejde si nevšimnout, že většinu aut neřídí majitel. Má na to řidiče.
Ovšem s drahými značkami přicházejí i dobří zloději. Například pojišťovny sjednávající smlouvu na Porsche Cayenne trvají na instalaci drahého sledovacího systému GPS do aut a ještě si prihodí přirážku.
Aby toho nebylo málo, řidiči aut s dieselovými motory mají další problém, který poznali již váleční šoféři německých značek - zimu. Když teplota klesne pod dvacet stupňů Celsia, motory prostě nestartují.
Na fotografii: Mercedes S600, 16. září 2005
FOTO: archiv
