Ruská média dnes upozorňují na negativní dopady invaze na Krym pro ruskou zahraniční politiku i pro ruské hospodářství. Integrace Krymu podle komentátorů zatíží ruský rozpočet, prohloubí obavy z Ruska jako nepředvídatelného partnera a zvýší nedůvěru postsovětských států.
Ruský vpád na Krym má negativní důsledky bez ohledu na politická hlediska, napsal list Vedomosti. "Moskva doslova tlačí Ukrajinu k co nejrychlejšímu členství v Evropské unii a v NATO. Neméně nebezpečné je zostření vztahů se Západem. Summit států G8 je ohrožen a USA a EU hrozí Rusku sankcemi. Místo aby Rusko ukázalo sílu, stalo se nepředvídatelným hráčem, který nedokáže střízlivě zhodnotit své možnosti," napsal list.
Všechna tato negativa podle Vedomostí jen sotva nahradí hypotetická možnost získat Krym.
Chování Ruska list vysvětluje špatnou kvalitou kremelských poradců, kteří jsou méně kompetentní, zato více loajální. "Nízká úroveň veřejné argumentace a primitivní propagandistické mechanismy potvrzují, že Kreml vsadil na loajalitu na úkor kompetentnosti. Je-li tomu tak, pak výhrůžky válkou nejsou pečlivě propočítanou operací, ale výsledkem oslabeného vlivu kompetentních rádců," varuje autor komentáře.
Podle listu Kommersant není ruská vláda na integraci Krymu připravena. Ve vztahu k Rusku je Krym fakticky ostrovem a budování nové a nákladné dopravní infrastruktury bude prvořadým úkolem. Zásobování Krymu po moři prudce zvýší hladinu cen. Poloostrov podle expertů potřebuje zvýšit rozpočtové výdaje každoročně o tři miliardy dolarů, aby se zabránilo odlivu obyvatel v důsledku nevyhnutelného propadu životní úrovně.
Z hospodářského hlediska není ztráta Krymu pro Ukrajinu nijak bolestná a zisk pro Moskvu je nulový, píše list. V regionu nejsou žádné velké podniky, hrubý domácí produkt tvoří 2,4 procenta HDP Ukrajiny a 0,2 procenta HDP Ruska.
Podniky, přístavy a letiště na ostrově patří buď ukrajinským miliardářům Dmytru Firtašovi a Rinatu Achmetovovi, kteří jsou spíš loajální Kyjevu, nebo rodinám svržených ukrajinských veličin Viktora Janukovyče a Mykoly Azarova.
List Nězavisimaja gazeta se v komentáři zabývá ohlasem krymské invaze v ostatních postsovětských zemích. "Po výměně státní moci v Kyjevě nikdo z postsovětských zemí ruskou politiku na Ukrajině nepodpořil... Moskva na pomoc partnerů ze Společenství nezávislých států nemůže spoléhat.
Po válce s Gruzií nikdo z nich Moskvu nepodpořil a situace se nyní opakuje," zdůrazňuje list.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko chce podle autora komentáře udržet rovnovážné vztahy s Moskvou i s Kyjevem a kazašský vládce Nursultan Nazarbajev si nepřeje žádnou konfrontaci s USA ani s EU. Šéfy ostatních postsovětských států vystrašila možnost západních sankcí, protože všichni tam mají své účty, píše Nězavisimaja gazeta.
