Kreml kroutí hlavou
Ruská prokuratura zkoumá zákonnost nezávislosti Pobaltí?
01.07.2015 14:55 Původní zpráva
Bouře ve sklenici vody? Generální prokuratura Ruské federace začala prověřovat zákonnost přiznání nezávislosti pobaltským státům Státní radou SSSR v roce 1991. Děje se tak na žádost skupiny poslanců ruského parlamentu. Nejde přitom o novou věc, snahy zvrátit zmíněné rozhodnutí státní rady se objevily už dříve, poprvé v samotném roce 1991.
"Rozhodnutí uznat nezávislost států Pobaltí (Litva, Lotyšsko a Estonsko) je z právního hlediska chybné, protože ho učinil neústavní orgán," sdělil agentuře Interfax zdroj zasvěcený do problematiky.
Podle jeho názoru bude odpověď (prokuratury) analogická k otázce Krymu. Prokuratura v souvislosti s loňskou anexí Krymu došla k závěru, že poloostrov získala Ukrajina roku 1954 v rozporu s někdejší sovětskou ústavou. Zdroj agentury nicméně dodal, že toto rozhodnutí nemá reálné právní důsledky.
Generální prokuratura má prošetřit, zda Státní rada Sovětského svazu, jež byla ustavena v září 1991 coby dočasný orgán namísto Rady federace SSSR, jednala v souladu se zákonem.
Nezávislost pobaltských států uznala státní rada už na svém prvním zasedání.
V samotném Pobaltí vzbudila celá věc pobouření a iniciativa ruských poslanců je tamními politiky označována mimo jiné za nepřijatelnou a absurdní. Tak se vyjádřilo i ministerstvo zahraničí Lotyšska, které připomnělo, že jejich země získala nezávislost už 18. listopadu 1918 a že velké množství států světa nikdy neuznalo pozdější začlenění Lotyšska do SSSR.
Úplnou suverenitu získalo Lotyšsko 21. srpna 1991. Navíc dekret o lotyšské nezávislosti vydal 24. srpna téhož roku také prezident RSFSR Boris Jelcin.
Aktuálně se s příslušnou žádostí na přezkoumání 24 let starého rozhodnutí Státní rady SSSR obrátili na Státní dumy poslanci za (Putinovu) stranu Jednotné Rusko. Část z nich nemůže ztrátu Pobaltí dodnes zkousnout.
Na nezávislost Pobaltí se v ruském parlamentu a ruské politice neútočí zdaleka poprvé. Loni se skupina zákonodárců pokusila iniciovat žalobu na bývalého sovětského prezidenta Michaila Gorbačova, neboť podle nich úmyslně řídil rozpad Sovětského svazu. Zmíněnou Státní radu SSSR podle nich Gorbačov ustavil v rozporu se sovětskou ústavou.
Ruský prezident Vladimir Putin kdysi označil rozpad SSSR za největší geopolitickou katastrofu 20. století.
Že by měla být ale hlavním viníkem Státní rada SSSR, je sporné. Grémium se totiž zrodilo 5. září 1991 jako snaha udržet SSSR při životě s pomocí rozšíření kompetencí republik. A sice dva týdny po srpnovém puči proti Gorbačovově reformní politice.
Po jeho ztroskotání byl ale už reálně nejsilnějším mužem v Moskvě Boris Jelcin.
Kreml se distancuje
Kreml se dnes od iniciativy ruských poslanců distancoval. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina prohlásil, že mu dělá potíže pochopit smysl poslanecké žádosti k prokuratuře ohledně nezávislosti Pobaltí. "V Kremlu jsme o takové iniciativě nevěděli. A upřímně řečeno mám problém pochopit jádro tohoto návrhu," řekl Dmitrij Peskov.
Stejně tak i šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov řekl, že o poslanecké iniciativě nic neví.
Krátce poté mluvčí generální prokuratury ujistila, že poslanecká žádost o prověrku nezávislosti Pobaltí "nemá žádnou právní perspektivu". Leckteré žádosti adresované prokuratuře jsou "zbaveny zdravého rozumu", řekla agentuře TASS mluvčí Marina Gridněvová.
Generální prokuratura ještě v úterý tvrdila, že poslaneckou žádost posoudí. Estonská ministryně zahraničí Keit Pentusová-Rosimannusová řekla, že jde o další příklad vzmáhajících se imperiálních nálad v Rusku, jakkoli právně se jedná o naprostou absurditu.
Vztahy mezi Moskvou a pobaltskými státy, které Rusko anektovalo na počátku druhé světové války, jsou dlouhodobě pošramocené. Napětí však ještě stouplo po propuknutí proruského povstání na ruskojazyčném východě Ukrajiny. Všechny tři pobaltské státy mají početné ruské menšiny a také je znervóznilo Putinovo loňské prohlášení o právu vojensky zasáhnout na ochranu krajanů v cizině.
Estonsko, Litva a Lotyšsko jsou členy Severoatlantické aliance a Evropské unie. Někteří analytici však varují, že právě zde by Putin mohl otestovat odhodlání Západu bránit své nové členy.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.