Kolona ruských kamionů, které do Luhanska na východě Ukrajiny dovezly ruskou humanitární pomoc, odvezla při zpáteční cestě do Ruska zařízení z ukrajinských zbrojovek. Řekl to mluvčí ukrajinské bezpečnostní rady Andrij Lysenko. Připustil však, že ukrajinští pohraničníci a celníci nemohli ruské vozy zkontrolovat. Kyjev tedy jako často v konfliktu se separatsity žádné důkazy nepředložil.
"Máme operativní informaci, že část nákladních vozů byla v Doněcku a Luhansku využita k tomu, aby vyvezla část zařízení z našich podniků," řekl Lysenko. "Kamiony, které přijely na naše území pod pláštíkem humanitárního konvoje, nakládají Rusové zařízením z podniku Topaz, který vyrábí moderní radiolokátory Kolčuga, a zařízení z luhanského závodu, kde se vyrábějí náboje pro střelné zbraně," dodal.
Ruská kolona se mezitím po skupinách kamionů, přejíždějících přes rusko-ukrajinský přechod Doněck-Izvaryne, vrátila podle ruských agentur zpět do Ruska. Návrat všech vozů z konvoje potvrdil také šéf zahraničních pozorovatelů na přechodu Doněck-Izvaryne Paul Picard.
"Naše představitele ke kontrole kamionů nepustili," prohlásil Lysenko. Ruští vojáci prý ještě v pátek ukrajinské pohraničníky a celníky "zablokovali" tak, že nemohli bránit ruské koloně v cestě.
Moskva je však se svou misí spokojena. "Vyjadřujeme spokojenost nad tím, že ruská humanitární pomoc byla dopravena na místo určení. Řídili jsme se výlučně cílem pomoci potřebným civilistům a od obyvatel Luhanska jsme dostali množství poděkování," uvedla ruská diplomacie v prohlášení.
Ruská kolona vjela na Ukrajinu v pátek, když Moskva oznámila, že už nehodlá tolerovat údajné ukrajinské zdržování. Kamiony vjely na Ukrajinu bez svolení ukrajinských úřadů a bez dohodnutého doprovodu pracovníků Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK). Pak vyložily náklad v Luhansku, kde proruští separatisté vzdorují vládním silám.
Kyjev vzápětí obvinil Rusko z porušení mezinárodního práva i "přímé intervence". Postup Ruska kritizovali také západní představitelé, včetně amerického prezidenta Baracka Obamy a německé kancléřky Angely Merkelové.
Moskva výtky odmítla s poukazem na humanitární situaci v Luhansku. Město je 20 dnů v obležení a mimo jiné se potýká s přerušením dodávek vody a elektřiny. Ačkoliv ruská média ohlašovala konvoj až 280 kamionů, pozorovatelé se na hraničním přechodu podle agentury dopočítali pouze 220 nákladních aut, provázených sedmi vozy technické podpory.
Více než dva tisíce mrtvých
O celkovém vyostřování situace hovoří i ranní ostřelování Doněcka, který se stal baštou proruských separatistů. Při něm zemřeli dva civilisté. Boje vládních sil a proruských separatistů pokračují i na dalších místech, ukrajinští vojáci prý byli ostřelováni i ruskými raketomety.
Konflikt na východě Ukrajiny si podle odhadu OSN vyžádal už více než dva tisíce mrtvých, a to vojáků, povstalců i civilistů. Rychle stoupající počet obětí svědčí o vyhrocování konfliktu.
Podle armádního analytika Dmytra Tymčuka pokračují tvrdé boje mezi vládními jednotkami a vzbouřenci v okolí měst a obcí Ilovajsk, Novosvitlivka, Chrajščuvate, Malomykolaivka, Illirija a také okolo výšiny Savur-Mohyla. Rebelové podle něj usilují o znovudobytí ztracených pozic. Ukrajinští vojáci u obce Kutejnykovo prý čelili i palbě raketometů Uragan vedené z Ruska. Tyto informace nelze ale nijak nezávisle ověřit.
"Jako národ jsme jednotní a silní jako nikdy. Silný, krutý a zákeřný nepřítel zocelil a semknul náš lid jako nikdo. Ten, kdo si přál nás oslabit, nás sjednotil a posílil," prohlásil ukrajinský prezident Petro Porošenko při slavnostním vyvěšování státní vlajky.
