Nové nařízení petrohradského gubernátora Georgije Poltavčenka "o zajištění potravinové bezpečnosti" zaručuje v případě vypuknutí války každému obyvateli města 300 gramů chleba na den po dobu 20 dnů. "To je méně než standardní balení krájeného chleba," poznamenal zpravodajský server Newsru.com o petrohradské novince. Ve městě na Něvě v současnosti žije 5,2 milionu lidí.
Za druhé světové války obyvatelé města, které se tehdy jmenovalo Leningrad, dostávali zpočátku 800 gramů chleba na den. Příděl se ale během obléhání německými nacistickými vojáky neustále snižoval, až v nejhorší době činil jen 125 gramů, a to po celých 35 dnů. Mnoho lidí tehdy umřelo hlady, připomněl server.
Hlad a nemoci
Blokáda Leningradu trvala téměř 900 dnů. Hlad, nemoci, zima, ostřelování i přímé boje si podle některých zdrojů vyžádaly až půldruhého milionu vojenských a civilních obětí. Během blokády bylo zásobování možné pouze letecky nebo přes zamrzlé Ladožské jezero. Obklíčení s cílem vyhladovět centrum bolševické revoluce je považováno za jeden z největších válečných zločinů proti lidskosti.
Hladové příděly připisují historici i chybnému rozhodnutí stranického vedení Leningradu soustředit zásoby potravin do centrálních skladů, které shořely při náletu hned na počátku obležení. Ale vedení se bálo požádat diktátora Josifa Stalina o nové dodávky potravin.
Výnos nynějšího gubernátora se týká vytváření potravinových rezerv, které se skládají z "operativních zásob" pšenice a žita, jež mohou posloužit k intervenci na trhu kvůli regulaci cen, a z "nedotknutelných rezerv", které právě mají zaručit výše zmíněných 300 gramů chleba.
Oproti loňsku se ale petrohradské rezervy podle výnosu zmenší o třetinu, z 92 200 tun na 69 700 tun v nejbližších třech letech. Z toho "nedotknutelné rezervy" představuje 21 700 tun pšenice a 9400 tun žita.
