Kreml ve střehu
Ruské regiony hlasují. Test na celostátní volby
13.03.2011 09:00
Ruští voliči ve 12 z 83 regionů země dnes rozhodují o složení oblastních sněmů, současně se v zemi odehrají více než tři tisícovky voleb do orgánů různé úrovně. Takové "jednotné dny hlasování" se mezi Kamčatkou a Kaliningradem odehrávají dvakrát do roka, ale tentokrát je v sázce více.
Neděle je vnímána jako generálka na prosincové volby do dolní komory parlamentu, od nichž bude jen krůček k prezidentským volbám na jaře příštího roku.
A z toho plyne nervozita úřadů i záplava opozičních stížností na manipulace, a to ještě předtím, než voliči vůbec přistoupili k urnám.
"Zastavíme stranu šidilů a zlodějů!" burcoval voliče plakát v Orenburgu, díky kterému získal místní nezávislý kandidát věhlas i v celostátním měřítku. Ačkoliv plakát se o žádné straně jmenovitě nezmínil, i tak musel zmizet. Heslo o "straně šidilů a zlodějů" ještě dříve vymyslel populární bloger Alexej Navalnyj, kterému se sešlo na 400 návrhů s poněkud pokřivenou symbolikou strany premiéra Vladimira Putina.
Předvolební průzkumy přitom naznačují, že u kormidla moci by bylo možné se udržet i bez manipulací. Podle nezávislého střediska Levada Putinově straně fandí na 60 procent Rusů, daleko před komunisty, kteří s dvanáctiprocentní podporou představují nejsilnější opoziční stranu.
Agentura VCIOM přisoudila Jednotnému Rusku 48 procent hlasů, komunistům osm procent a dvěma menším, formálně opozičním, ale fakticky prokremelským seskupením, nacionalistům a Spravedlivému Rusku sedm, respektive šest procent. Nespokojenci podle sociologů k urnám nepůjdou.
Za těchto okolností, kdy široko daleko není žádný soupeř, vládnoucí strana podle analytika Alexeje Titkova "soupeří hlavně sama se sebou". A s úkolem, jak zachovat zdání čestnosti voleb a i předvést, že je s to udržet si všude většinu a obejít se při vládnutí bez dalších stran.
Ale Jednotné Rusko by se podle vlastního průzkumu přes laťku nadpoloviční podpory dostalo jen v osmi z 12 regionů; v Kurské a Kaliningradské oblasti by pro stranu moci hlasovalo jen okolo 45 procent voličů.
Regionální činitelé již mají zkušenosti, že po "nezdaru" následují tresty. A tak úřady pod různými záminkami už vyškrtly z voleb 4300 kandidátů. Kupříkladu stávajícímu starostovi Vladimiru byla podle nevládní organizace monitorující volby Golos odepřena registrace do voleb, protože prý nemá platné doklady. Liberální opoziční strana Jabloko přišla o 45 procent svých uchazečů,
Vlastenci Ruska o pětinu, nezávislých kandidátů bylo vyloučeno 14 procent. Samo Jednotné Rusko ztratilo 0,8 procenta svých uchazečů. Jedině vládnoucí strana je však s to postavit své kandidáty do všech klání; z celkem 51 tisíc uchazečů jich má na 20 tisíc.
"Jednotné Rusko počítá s vítězstvím ve všech regionech a tomu sotva zabrání pokusy o kriminalizaci předvolební kampaně," napsal dnes list Izvestija a ocitoval slova šéfa volebního štábu strany Andreje Vorobjeva o postavených silnicích, nemocnicích a jeslích, které "život mění k lepšímu".
Kaliningradu, kde loni tisíce lidí demonstrovaly proti nepopulárnímu gubernátorovi a Putinově vládě, strana přislíbila pár zápasů fotbalového šampionátu v roce 2018, v Kursku úřady zase zvýšily platy státních zaměstnanců o desetinu.
Věci dospěly tak daleko, že na poměry si ruští komunisté postěžovali i americkému viceprezidentovi Joe Bidenovi, pamětníkovi schůzek se sovětským vůdcem Leonidem Brežněvem. A "nesystémová" opozice nemá vůbec jisté, zda bude k jakýmkoliv volbám vůbec připuštěna.
Kreml k přehmatům podle Golosu mlčí. Ústřední volební komise vydává vlastní statistiky, podle nichž Jednotné Rusko při vylučování kandidátů utrpělo víceméně stejně jako druhé strany, a nejvyšší soud dal nižším instancím instrukce, které podle tisku ještě více snižují vyhlídky stížností na volby. "V posledních letech soudy prakticky nerozhodují ve prospěch opozičních stran a nezávislých kandidátů," konstatoval politolog Alexandr Kyněv.
"Osud národa nemůže záviset na síle utažených šroubů. Svobodu nelze odkládat na potom, nelze se bát, že svobodný člověk naloží se svou svobodou nepatřičně. To je cesta do slepé uličky," řekl počátkem března ruský prezident Dmitrij Medveděv na konferenci o zrušení nevolnictví před 150 lety.
Projev si optimisté vyložili jako rukavici hozenou do tváře režimu premiéra Putina. Ale prezident dosud nepodnikl jediný krok, kterým by se rozešel se svým spoluvladařem. Medveděvovo dilema podle listu Vedomosti spočívá v tom, zda si má vybrat voliče nespokojené s poměry, anebo se raději nerozhádat s nejmocnějším voličem.
A právě s Putinem, který drží v rukou mocenské páky, se má Medveděv, nejspíše po prosincových parlamentních volbách, dohodnout, kdo bude na nejvyšší úřad na jaře kandidovat.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.