První hraniční sloup byl zasazen na státní hranici mezi Ukrajinou a Ruskem nedaleko silničního přechodu Seňkovka mezi Černihivskou oblastí Ukrajiny a Brjanskou oblastí Ruska. Podle zpráv ruského tisku tak začala praktická demarkace hranic mezi oběma státy na základě smlouvy, která byla podepsána už bezmála před deseti lety.
Přestože dohoda byla uzavřena už v lednu 2003, jednání o tom, jak bude hranice vedena, bylo několikrát přerušeno. Prováděcí protokol, který stanovil vznik společné demarkační komise, byl podepsán až v květnu 2010.
Iniciativa byla hlavně na straně Ukrajiny, která se snaží přesně vymezit nejen pozemní hranici s Ruskem dlouhou 2295 kilometrů, ale i s Běloruskem (1084 kilometrů) a Moldavskem (1222 kilometrů).
Problémem je i námořní hranice a její vymezení v oblasti Azovského a Černého moře. Až letos v červnu dospěli prezidenti obou zemí Vladimir Putin a Viktor Janukovyč na schůzce v Jaltě k dohodě.
Rusko uznalo nárok Ukrajiny na sporný ostrov Tuzla, vyhradilo si ale právo na volnou cestu svých lodí Kerčským průlivem.
Rusko a Ukrajina byly zhruba 70 let součástí Sovětského svazu a hranice mezi nimi existovala jen formálně. Na problémy s jejím vymezením po rozpadu SSSR narážejí i některé další postsovětské státy, zejména bývalé sovětské republiky ve Střední Asii.
