Rusko zřejmě patří mezi pětici zemí s nejvyspělejšími kybernetickými jednotkami, které se specializují na počítačovou bezpečnost pro armádní či výzvědné účely. Uvedl to v úterý ruský list Kommersant, který se odvolává na poznatky ruské společnosti Zecurion Analytics.
Nejsilnější armádou ve virtuálním prostoru podle jejího odhadu disponují Spojené státy, které na válčení v počítačových sítích ročně vynakládají kolem sedmi miliard dolarů (asi 178 miliard korun) a zaměstnávají zhruba devět tisíc hackerů.
Po Spojených státech podle Zecurionu následují Čína, Británie a Jižní Korea.
K Rusku se firma zdržela odhadu, podle Kommersantu ale Moskva na tyto cíle ročně vynakládá asi 300 milionů dolarů (zhruba 7,6 miliardy korun) a má v kybernetických jednotkách asi tisíc lidí.
Kommersant připustil, že tvrzení analytiků Zecurionu jiní experti zpochybňují. Je prý velkou záhadou, jak spočítali, že ze šesti tisíc pracovníků britské zpravodajské služby GCHQ "se právě dva tisíce zabývají počítačovými útoky", uvedl Valentin Krochin ze společnosti Solar Security. Upozornil také, že počítačová špionáž patří do sféry působnosti civilní rozvědky, která nemůže využívat vojenské rozpočty. Ani "kybernetická velitelství" či personál starající se o armádní počítačové sítě nelze podle něj automaticky pokládat za "vojenské hackery". Nejvyspělejšími kybernetickými jednotkami podle tohoto experta disponuje Jižní Korea, Izrael, Írán a Estonsko. Záhodno je ale rozlišovat mezi ochranou počítačových sítí a útoky na ně, k nimž se žádný stát nehlásí.
Kybernetická válka
Pozornost ke kybernetickému válčení upoutal hlavně růst napětí mezi Ruskem a Spojenými státy, když Washington obvinil Moskvu, že ovlivnila americké prezidentské volby s cílem dopomoci Donaldu Trumpovi k vítězství. Podle amerických úřadů k tomu mělo posloužit i vloupání hackerů do počítačů Demokratické strany, odkud ukradli dokumenty diskreditující Trumpovu soupeřku Hillary Clintonovou. Pokyn k této kampani podle odtajněné části zprávy amerických zpravodajských služeb dal ruský prezident Vladimir Putin.
Spojené státy v této souvislosti koncem loňského roku přijaly proti Rusku sankce, které se vztahují i na ruskou tajnou službu FSB a vojenskou rozvědku GRU. Současně vyhostily 35 ruských diplomatů.
Rusko americká obvinění odmítá.
