Rusko jde proti všem, zimní čas zůstává zrušen

Rusko na rozdíl od většiny evropských zemí nadále žije podle letního času. Hýbání ručičkami zarazil ještě loni tehdejší prezident a nynější premiér Dmitrij Medveděv, který slovy tisku "daroval zemi věčné léto", přesněji zimní čas zrušil. Prý jednou provždy. Rusové tak naposledy hýbali hodinovými ručičkami loni 27. března.

Ani změna v Kremlu, kde Medveděva letos na jaře opět vystřídal Vladimir Putin, návrat k zimnímu času nepřinesla. Parlamentu sice již byl předložen návrh zákona počítající s navrácením zimního času, ale předloha byla stažena po Putinově prohlášení, že otázka je v kompetenci vlády. A tak "věčný letní čas" na rozdíl od jiných Medveděvových liberálních kroků přečkal i střídání v Kremlu.

Zmatky se změnou času i tak země pocítila, alespoň podle rozhlasové stanice Echo Moskvy. Mnohé mobilní telefony, fungující jako budíky, totiž "Medveděvovu reformu" neakceptovaly a důsledkem byly opožděné příchody do práce a zmeškané schůzky.

Ruského příkladu zatím následovalo jen Bělorusko. Ukrajina s myšlenkou také koketovala, ale nakonec se rozhodla u přesouvání ručiček zůstat. Časová vzdálenost mezi Moskvou a Kyjevem a dalšími evropskými metropolemi s výjimkou Minsku se tak v noci na dnešek o hodinu zvětšila.

Historie letního a zimního času v Rusku je velice proměnlivá. Letní čas v Rusku poprvé zavedla od 1. července 1917 prozatímní vláda, která zemi vládla po svržení cara. Po státním převratu o pár měsíců později bolševici zase vrátili hodinové ručičky na staré místo, jenomže za několik let si to zase rozmysleli. Kupředu vůči zbytku planety se hodinky v tehdejším Sovětském svazu posunuly o šedesát minut 16. června 1930 a zpět se už nevracely. "Nadekretovaný" čas platil až do dubna 1981, kdy sovětská vláda zavedla každoroční změny letního času na zimní či naopak podobně jako většina evropských zemí. Tato pravidla platila až do loňska. Odpůrci letního času však svůj boj nevzdávají.

Evropa

V Česku a jinde v Evropě byla noc ze soboty na neděli o hodinu delší. Evropa opustila na zhruba sedm měsíců letní čas a ve 3.00 se měření času posunulo o 60 minut zpět. Změna středoevropského letního času na středoevropský čas znamená, že se bude o hodinu dříve rozednívat a naopak o hodinu dříve stmívat, což podle některých odborníků může zvýšit počet nehod či sebevražd. Jiní soudí, že to většině lidí nevadí.

Podobně se polemizuje i v Rusku, kde část odborníků soudí, že věčný letní čas zbavuje značnou část populace v zimním období ranního pohledu na slunce coby "hlavního regulátora nálady", a deprese se pak neblaze podepisují i na pracovní morálce. Jiní naopak argumentují například tím, že po zrušení změn času poprvé neklesla dojivost; zvířata prý změny času snášejí hůře než lidé. "Lidé mohou vstát o hodinu dřív, ale krávy o hodinu dřív mléko nedají," tvrdil i Putin.

V Česku byl letní čas zaveden poprvé za první světové války v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a platil do roku 1949. Potřetí byl zaveden v roce 1979 za ropné a energetické krize. Do roku 1995 trval šest měsíců. Od roku 1996 se Česko připojilo ke zvyklostem EU.