Rusko je ochotné spolupracovat na zachování smlouvy o raketách

Zahraničí
22. 10. 2018 20:01
Bezpečnostní poradce amerického prezidenta John Bolton (vlevo) a šéf ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev.
Bezpečnostní poradce amerického prezidenta John Bolton (vlevo) a šéf ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev.

Šéf ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev při schůzce s bezpečnostním poradcem amerického prezidenta Johnem Boltonem partnera přesvědčoval, aby Spojené státy neodstoupily od smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF), a vyjádřil ochotu Ruska spolupracovat na odstranění výhrad ohledně neplnění dohody. Oba představitelé také jednali o prodloužení smlouvy o omezení strategických zbraní (START) o dalších pět let po roce 2021. Oznámily to ruské agentury.

"Ruská strana znovu vyjádřila principiální pozici ohledně důležitosti zachovat dohodu INF v platnosti a potvrdila ochotu spolupracovat na odstranění vzájemných výhrad ohledně plnění této smlouvy," uvedla bezpečnostní rada podle agentury TASS. Vypovězení dohody z roku 1987 by podle ní představovalo "vážný úder celému systému mezinárodního práva ohledně nešíření a kontroly zbraní".

"Nyní lépe chápeme ruské stanovisko, ale chceme je ještě upřesnit, vidět podrobnosti," uvedl Bolton podle agentury RIA Novosti. Pokud jde o prodloužení smlouvy START, americké stanovisko se ještě dokončuje.

Bolton popřel, že by se Spojené státy pokoušely vydírat Rusko odstoupením od smlouvy INF. USA podle něj ještě nerozhodly o rozmístění raket v Evropě, pokud smlouva INF zanikne, uvedl Bolton. Upozornil, že problém netkví jen v ruském porušování této smlouvy, ale jde i o to, že Rusko je v současnosti jen "jedním z hráčů" na scéně, protože rakety středního doletu má i Čína a Severní Korea. Proto problém nelze vyřešit jen v bilaterálním rámci. Bolton přislíbil "hodně diplomacie v příštích měsících", protože USA míní pokračovat v konzultacích s Ruskem i se svými spojenci v Evropě a Asii.

Bolton, který jednal půldruhé hodiny i s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem a v úterý bude hovořit s prezidentem Vladimirem Putinem, hovořil s Patruševem také o Sýrii, Íránu, Severní Koreji a boji proti terorismu. Jednání Boltona a Patruševa trvalo podle TASS asi pět hodin.

Bolton listu Kommersant řekl, že jednal s Patruševem i o nové schůzce prezidentů Donalda Trumpa a Vladimira Putina. "Myslím, že dalším krokem by mělo být rozhodnutí prezidenta Putina," řekl Bolton a dodal, že "možná brzy budeme mít, co říct".

Kommersant připomněl, že oba prezidenti navštíví 11. listopadu oslavy konce první světové války v Paříži a 30. listopadu summit G20 v Argentině. Bolton ale podle listu nevyloučil ani separátní schůzku, jako bylo červencové setkání v Helsinkách.

Před odletem do Moskvy Bolton prohlásil, že cílem jeho návštěvy je pokračovat v dialogu, který v červenci v Helsinkách zahájili prezidenti Ruska a USA Vladimir Putin a Donald Trump. Bohatý Boltonův program v ruské metropoli zahrnuje i jednání s hlavním zahraničněpolitickým poradcem Kremlu Jurijem Ušakovem a Lavrovovými náměstky.

Po sobotním Trumpově oznámení, že USA vypoví smlouvu INF, ruští komentátoři nevylučují, že téma odzbrojení zastíní všechny ostatní citlivé otázky v rusko-amerických vztazích. Z porušování smlouvy se vzájemně obviňují obě země, Trumpovo rozhodnutí, podpořené vedením NATO, vyvolalo ale v Rusku mimořádně tvrdou kritiku.

Kreml varoval, že v případě vypovězení smlouvy INF bude situace ve světě nebezpečnější. Pokud USA začnou vyvíjet nové rakety, bude podle něj Moskva nucena reagovat adekvátně s cílem obnovit vojenskou rovnováhu.

Evropská unie vyzvala Washington a Moskvu k dialogu, aby smlouvu zachovaly. Zatímco Británie už v neděli krok Spojených států rozhodně podpořila, z Berlína  zaznělo, že německá vláda amerického záměru lituje. K opatrnosti nabádaly i Francie a Čína.

INF byla prvním dokumentem v historii, který odstranil celou třídu jaderných zbraní. Smlouva zakazuje pozemní balistické rakety a řízené střely s dosahem 500 až 5500 kilometrů.

Smlouvy START 1 a START 2, které výrazně omezovaly stavy mezikontinentálních balistických raket, uzavřely obě jaderné mocnosti počátkem 90. let. V dubnu 2010 podepsaly Rusko a USA v Praze dohodu o dalším omezení o 50 procent. Každá ze zemí má mít nanejvýš 1550 strategických jaderných hlavic rozmístěných na maximálně 700 odpalovacích zařízeních. Ve Spojených státech pražskou smlouvu označují jako Nový START, v Rusku jako START 3.

Autor: ČTK Foto: ČTK/AP

Další čtení

Při havárii malého letadla na britském letišti Southend zemřeli čtyři lidé

Zahraničí
14. 7. 2025

Reuters: Protivládní polovojenské jednotky RSF zabily v Súdánu téměř 300 lidí

Zahraničí
14. 7. 2025
Vladimir Putin čelí americké odpovědi

Trump dal Putinovi ultimátum. Teď pošle Ukrajině zbraně, pak nastoupí cla

Zahraničí
14. 7. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ