Boj o nástupce zesnulého patriarchy ruské pravoslavné církve se přitvrzuje tak, jak se blíží sněm, který novou hlavu církve počátkem příštího týdne zvolí. Stoupenci hlavních favoritů - metropolitů Klimenta a Kirilla, považovaných za vůdce konzervativního a reformního křídla církve - se snaží soupeře zkompromitovat.
Otázkou je, zda církev v této situaci nezvolí do čela někoho třetího. Tři oficiální kandidáty mají arcibiskupové navrhnout o víkendu, než se v pondělí večer k volbě patriarchy sejde 711 delegátů z 64 zemí světa.
Výstřel nejtěžšího kalibru proti hlavnímu favoritovi odpálil mnich Nikanor na svém internetovém serveru: Kirill, který dočasně spravuje církev do zvolení nového patriarchy a těší se údajně podpoře Kremlu, je prý "tajný katolík" a dokonce "tajný kardinál". Vždyť Kirillovy názory na Svatou trojici a Matku boží se podezřele shodují s katolickou církví.
Vzápětí vídeňský pravoslavný biskup Ilarion odpověděl, že ze skrytých sympatií ke katolicismu mohou Kirilla obviňovat jen provokatéři, kteří se kandidáta snaží zdiskreditovat. Sám Kirill se cítil nucen ve vládním deníku osobně odmítnout podezření ze "zrady pravoslaví".
Do polemiky se zapojili i laici. Plukovník Vladimir Kvačkov, obviňovaný z účasti na atentátu na tvůrce ruského privatizačního programu 90. let Anatolije Čubajse, v rozhovoru pro server Russkij vzgljad Kirilla hrubě napadl. Na kandidáta se vytahuje i dávná aféra s bezcelním dovozem tabáku a alkoholu pod pláštíkem humanitární pomoci.
Kirillovi stoupenci naopak tento církevní skandál připisují Klimentovi a další, jako diakon Andrej Kurajev, obvinili Klimentova bratra, že prý zmanipuloval volby delegátů ze seminářů na sněm, výměnou za povyšování v církevní hierarchii.
Podobné kompromitace však podle listu Kommersant mohou zničit vyhlídky obou hlavních uchazečů a církev se pokusí vyhnout střetu ideologií tím, že do svého čela dočasně zvolí některého z nejstarších členů synodu, kolomenského metropolitu Juvenalije, minského metropolitu Filareta či petrohradského Vladimira. Dokonce se mluví o kyjevském metropolitovi Vladimirovi, ačkoliv ten už prohlásil, že kandidovat nemíní a hodlá předstoupit před Boha ve stávajícím postavení.
Pokud by si církev skutečně zvolila dočasného patriarchu, v další volbě by podle listu vzrostly šance mladších duchovních, jako je tomský arcibiskup Rostislav. A mezi věřícími uživateli internetu se největší oblibě těší dokonce tokijský metropolita Daniil.
Třídenní sněm, který má nového patriarchu zvolit, se sejde v pondělí v podvečer moskevského času. Sněm má právo si vybrat i vlastního kandidáta, nehledě na návrhy arcibiskupů z víkendového zasedání.
Kliment, který vede moskevský patriarchát, už předpokládá, že pokud se bude hlasovat tajně jako v roce 1990, pak v prvním kole patriarcha nejspíše zvolen nebude, protože žádný z kandidátů nezíská vyžadovanou nadpoloviční většinu hlasů. Do dalšího kola by pak postoupili dva kandidáti, kteří získali největší podporu v prvním kole.
Nový patriarcha, který má být uveden do čela církve 1. února, bude nástupcem Alexije II., který zemřel loni 5. prosince. Ten byl zvolen v roce 1990 v prvním tajném hlasování, o jehož výsledku úřady na rozdíl od let sovětské moci předem nerozhodly.
Za více než 18 let svého působení Alexij zanechal církev neskonale mocnější, než při svém nástupu: počet farností vzrostl z 6800 na více než 29 tisíc, klášterů z devatenácti na více než osm set. Jen v Moskvě se počet chrámů zvýšil ze čtyř desítek na 725. K víře se nyní hlásí více než dvě třetiny ze 140 milionů Rusů.
Podle svých stoupenců se zasloužil také o to, že se Rusko v bouřlivých 90. letech vyhnulo občanské válce, a dosáhl sloučení domácí a exilové církve. Jeho kritici mu naopak vyčítají sblížení "trůnu a oltáře", podporu Moskvy v čečenské válce, jakož i odmítání papežovy návštěvy v Rusku vzhledem k patriarchově nedůvěře k záměrům katolické církve v Rusku.
Foto: AP, Reuters
