V Rusku od soboty začne platit zákon, zakazující symboly a další atributy organizací, které za druhé světové války spolupracovaly s nacisty. "Zákon je zaměřen proti symbolice stoupenců ideologie (někdejšího vůdce ukrajinských nacionalistů) Stepana Bandery," napsal dnes internetový list Gazeta.ru. Teoreticky by se však zákon prý mohl vztahovat i na ruské či komunistické symboly.
Ani jediný z ruských poslanců nehlasoval proti přijetí tohoto zákona. Ten má podle jednoho z autorů, místopředsedy sněmovny Sergeje Železňaka přispět k tomu, že se Rusko stane "centrem mezinárodního protifašistického hnutí, které se postaví na odpor silám revanšismu, neonacismu a radikálního nacionalismu, zdvíhajícím hlavu nejen na Ukrajině", ale prý i jinde na Západě.
Se "symboly kolaborantů" prý chodí na demonstrace i ruská neparlamentní opozice, což až dosud bylo podle Železňaka beztrestné.
"Železňak budí dojem člověka neznalého ruského práva, vždyť podobné paragrafy už existují," odhadla Marija Rozalská z nevládního střediska Sova, které už roky monitoruje excesy krajní pravice v Rusku.
Připomněla, že zrovna tento týden vyvolalo pozornost rozhodnutí soudu ve městě Galič, který skinheadovi s vytetovanou svastikou uložil pokutu a nařídil mu zakrývat toto tetování bez ohledu roční období, a to pod hrozbou ještě přísnějšího postihu.
V létě soud v Majkopu na jihu Ruska zase rozhodoval, zda se v schématu zapojení elektroniky "skrývá" zakázaná svastika. Věc dospěla až k nejvyššímu soudu.
Deník současně upozornil, že zákaz "kolaborantských" symbolů by se mohl týkat i ruské trikolóry, pod níž po boku nacistů bojovali tzv. vlasovci, tedy vojáci Ruské osvobozenecké armády generála Andreje Vlasova, který po zajetí přeběhl do německých služeb.
A protože zákaz se podle zákona má vztahovat i na odpůrce rozsudků norimberského tribunálu nad nacistickými válečnými zločinci, v ohrožení by se mohla ocitnout třeba i vlajka Íránu, jehož předchozí prezident Mahmúd Ahmadínežád mnohokrát zpochybňoval norimberským procesem potvrzený holokaust.
V ohrožení by se mohly ocitnout i v Rusku dodnes všudypřítomné symboly komunismu, vždyť svého času, při dělení Polska, spolupracovalo s nacisty i sovětské vedení.
"Abychom se vyhnuli takovým kolizím, 'černou listinu' (zakázaných symbolů) sestaví vláda," konstatoval deník.
Sami ruští nacionalisté pochybují, že by zákon cokoliv změnil na zavedené praxi, kdy ruská policie na demonstracích zabavuje nejen vše zakázané, ale i podezřelé, včetně ukrajinských vlajek, které v Rusku přinejmenším formálně zakázané nejsou.
Bandera je kontroverzní postavou. Za války byl vůdcem ukrajinských nacionalistů, ale po pokusu o vyhlášení nezávislosti Ukrajiny jej nacisté internovali v koncentračním táboře. V německém exilu jej v roce 1959 zavraždil agent sovětské tajné služby KGB. Pro řadu Ukrajinců je hrdinou, který bojoval proti sovětskému režimu, Rusové jej však považují za zločince a kolaboranta s nacisty.