Když začátkem dubna americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) oznámil, že kvůli anexi Krymu přerušuje téměř kompletně spolupráci s ruskými partnery v kosmu (vyjma stanice ISS), na první pohled to vypadalo, že Kreml dostane ve vesmíru slušný výprask. A že jde o další sankční krok Západu, který Putina přitlačí ještě více ke zdi.
Válka o Ukrajinu přenesená do kosmu sestává ale z mnoha malých bojišť a není vyloučeno, že konečnou "pobědu" (vítězství) budou slavit Rusové, byť s bolestnými ztrátami.
Vesmírná konfrontace s Moskvou může mít pro Západ drastické důsledky. Jeho závislost na Rusech je v tomto směru větší, než je obecně známo.
Místopředseda ruské vlády Dmitrij Rogozin, který má v popisu práce i vesmírné lety, začal minulý týden na téma sankcí hovořit zprvu obezřetně. Moskva už podle něj na politické a odborné úrovni varovala Západ před důsledky toho, jestliže sankce přenese do vesmíru.
"Sankce jsou jako bumerang," pokračoval politik, kterého osobně rovněž zasáhly. A pak začal vypočítávat, jak bude Rusko reagovat na zprávu NASA a Bílého domu přerušit s ním všechny kontakty ve vesmírných projektech s výjimkou Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).
Rogozinovo vystoupení vyvolalo neklid a hektické rozhovory v branži kosmických letů. "Žádný komentář," zněla většinou oficiální prohlášení. A neoficiálně se podotýkalo, že největší vesmírný konflikt mezi Západem a Východem od skončení studené války lze ukončit jen jednáním. Politicky.
Experti poukazují na to, že Rusko má v oblasti kosmických letů ohromnou moc. Pokud Moskva nebude chtít, nedostane se na ISS na oběžné dráze kolem Země jediný západní astronaut.
Po skončení éry amerických pilotovaných letů do vesmíru pomocí raketoplánů (Space Shuttle) je NASA odkázána na to, zda ji na ISS svezou tam a zpět Rusové ve svých kapslích Sojuz.
Nové soukromé vesmírné firmy v USA, třeba SpaceX, dělají sice značné pokroky, ale ještě nejsou tak daleko, aby mohly sloužit pro astronauty jako kosmická drožka. SpaceX zatím dopravuje na oběžnou dráhu jen náklady.
S viditelným požitkem Rogozin v Moskvě konstatoval, že ruskou část vesmírné stanice ISS lze provozovat samostatně, zatímco americkou nikoli. Rogozin uvedl, že Rusko bude provozovat svou část ISS jen do roku 2020, poté přesune svůj zájem na jiné vesmírné programy. Pokud se tak opravdu stane, fakticky se tím Američanům zabouchnou na stanici dveře.
V budoucnosti, pokračoval místopředseda vlády, bude Rusko rozvíjet spolupráci v kosmických letech se svými partnery v asijsko-pacifické oblasti.
Na odborných fórech se už spekuluje, na jakém uzlovém bodu by se stanice sestávající z řady modulů mohla rozdělit. A jestli by ISS přece jen nemohla s dodatečnými úpravami a případně novým modulem ještě nějakou dobu pracovat.
ISS, která krouží kolem Země ve výšce zhruba 400 kilometrů, je velmi drahá vesmírná hračka. Náklady na její provoz činí ročně zhruba 2,2 miliardy dolarů (asi 44 miliard Kč.).
Stavba ISS přišla USA, Rusko, Evropany, Japonsko a Kanadu od roku 1984 na odhadem 100 miliard dolarů (asi dva biliony Kč.). Až jednou doslouží, nastane ještě poslední technický oříšek, když 450tunový kolos nechají cíleně zřítit na Zemi. Části, jež neshoří v atmosféře, by měly dopadnout do vod Tichého oceánu.
Starosti s ruskými odvetnými sankcemi si musí dělat i Pentagon. Rusko v budoucnu nebude dodávat své motory (RD-180) pro vojenské mise americké nosné rakety Atlas 5.
Tato raketa, nejrychlejší kdy postavená, jež má ruské motory ve svém prvním stupni, dopravuje do kosmu téměř výlučně státní satelity určené pro špionáž, komunikaci a výzkum počasí. Atlas 5 vynáší na oběžnou dráhu a dále i satelity sítě GPS, kterou provozuje armáda USA.
Signály sítě GPS využívá každý automobilista s navigací. Provozovatel rakety Atlas, společná firma Lockheed Martin a Boeing, má údajně na skladu ještě několik ruských motorů, jež by mohly ještě vystačit na provoz nosičů na dva roky.
Rusové hodlají zastavit i dodávky motorů pro první stupeň rakety Antares (do roku 2012 Taurus II) soukromé americké společnosti Orbital Sciences Corporation.
Ta nicméně nedávno oznámila fúzi s velkou americkou zbrojní firmou ATK Aerospace Group, jež je i jedním z předních světových výrobců raketových pohonů.
O neklid v branži se postaralo i prohlášení Rusů, že prozkoumají i povolení ke startům komerčních nákladů na palubě svých raket Proton od roku 2014.
Proton vynáší do kosmu četné západní komerční satelity včetně televizních a datových. Jako alternativa sice existují evropské rakety řady Ariane, avšak kapacity jejich startů jsou omezené.
Rogozin se však nezmínil, zda se protisankce dotknou i bezpilotních raket Sojuz určených k dopravě nákladu, které startují z kosmodromů Bajkonur v Kazachstánu a ve Francouzské Guayaně. Kanada už zastavila přepravu svých malých satelitů na Bajkonur, protože obsahují americké součástky.
Problémy mohou nastat i Evropanům a jejich navigační síti Galileo. Příslušné družice totiž vynášejí do kosmu také rakety Sojuz. První start sériového satelitu Galilea je plánován už na letošní září z Kourou.
Jen dva dny po Rogozinově hrozbě zažili Rusové "trapas", když se nezdařil další start nosiče typu Proton z Bajkonuru.
Ve výšce 161 kilometrů přestal pracovat ze zatím nezjištěných příčin jeden z jeho motorů a raketa se zřítila i se satelitem na palubě.
Šlo o 21 milionů eur drahou a šest tun těžkou komunikační družici Express-AM4P, která patří(patřila) firmě Astrium, dceřiné společnosti Airbusu. Rusy stála neúspěšná mise podle jejich údajů 150 milionů eur.
Program ruských vesmírných letů zažil v uplynulých letech sérii nehod, jež poškodily jeho image.
Loni byl kvůli tomu vpravdě vyhozen se své funkce Vladimír Popovkin, šéf Roskosmosu, což je ruská Federální kosmická agentura. Do jejího čela usedl Oleg Ostapenko, který předtím pracoval na ministerstvu obrany.
