Rusko na Balkáně: Projekt plynového Nabuka ohrožen

Projekt Nabuko, který je součásti projektu Transevropské energetické sítě, je možná v ohrožení. Ruský gigant Gazprom plánuje s italským podnikem ENI výstavbu plynovodu do Rakouska a Itálie.

Ruský Gazprom a italský ropný koncern ENI chtějí postavit nový plynovod do Rakouska. Měl by se jmenovat Jižní proud, "South stream", a měřit by měl přes 900 kilometrů. Trasa plynovodu je plánována pod Černým mořem, přes Bulharsko, Srbsko a Chorvatsko do Rakouska, Slovinska a Itálie.

Ruský prezident Vladimir Putin na summitu dvanácti států Organizace pro hospodářskou spolupráci v Černomoří (BSEC) v Istanbulu v pondělí podle agentury AFP řekl, že je zásadně důležité „posílit vzájemnou důvěru mezi Moskvou a balkánskými zeměmi v oblasti energetiky.“

Putin doslova prohlásil, že "Rusko se vrací do regionu a jeho možnosti rostou; to je zřejmý fakt. Je to v zájmu Ruska, ale také našich partnerů."

Firmy Gazprom a ENI už diskutovaly problematiku vedení plynovodu s bulharskou vládou a ruští činitelé vyjádřili přesvědčení, že se k projektu přidají další země. Plynovodem má proudit třicet miliard krychlových plynu ročně.

„Toto je velice slibný projekt. Nepochybně vylepší zásobenost Evropy jako celku,“ řekl Putin na konferenci. Neozýval se však jen souhlas. Rumunský prezident Traian Băsescu se domnívá, že Rusko bude chtít používat plynovod jako nástroj politického tlaku.

Balkán je tradiční Ruskou oblastí zájmu a je jasné, že se chystaný projekt odrazí v plánování projektu Nabuko, který spadá pod Transevropskou energetickou síť Evropské unie. Právě Nabuko má snížit závislost Evropy na ruských dodávkách.

Trubky plynovodu by měly přivádět surovinu z Turkmenistánu a středoasijských zemí pod Kaspickým mořem do terminálu v Baku. Odtud by plyn proudil tureckou Anatolií, pak pod Bosporem přes Balkán a končil by opět v Rakousku. Vedlejší větev by pak přes Řecko přiváděla plyn do jižní Itálie.

Na Nabuku se podílí pět firem ze zemí, přes které plynové roury povedou. Mají sice stejný dvacetiprocentní podíl, ale nejvlivnější je rakouská ÖMV. Ta také bude mít zisky z další distribuce plynu ze zásobníků na rakouském území.

Avšak není jisté, zdali se projekt vůbec uskuteční. Náklady na jeho vybudování jsou značné. Pohybují se okolo 4,5 miliardy euro. A paralelní výstavba plynovodu přes jih Evropy není pravděpodobná.

Viceprezident Gazpromu Alexandr Medvěděv, který bývá často uváděn jako jeden z možných nástupců Vladimira Putina, má jasno: „Když se mě ptáte, Nabuko se neuskuteční,“ řekl deníku Die Welt.

Rusko dnes zásobuje ropné potřeby západní Evropy asi ze třetiny a v zemním plynu je závislost Evropanů čtyřicetiprocentní.

Rusko už svou palivovou kartu použilo. Nejznámější je případ Ukrajiny a Běloruska, když těmto zemím hrozilo uzavřením kohoutků, protože dílem neplatily, dílem měly ceny mnohem nižší než Evropané.

BSEC byla založena roku 1992 a v pondělí slavila patnácté výročí. Jejími členy jsou země kolem Černého moře Bulharsko, Rumunsko, Ukrajina, Rusko, Gruzie a Turecko, jakož i země další: Albánie, Arménie, Ázerbájdžán, Moldova, Řecko a Srbsko.

Pozoruhodností BSEC je mimo jiné to, že Turecko s Arménií nemá diplomatické styky a arménskou vládu representoval pouze ministr zahraničí. Přesto vedli ministři Abdullah Gül a Vardan Oskanian bilaterální jednání o otevření hranic.

Na fotografii: Viceprezident Gazpromu Alexandr Medvěděv a předseda ENI Paolo Scaroni (vlevo) stvrzují dohodu o stavbě plynovodu Jižní proud, 23. červen 2007

FOTO: REUTERS