Ruští odborníci předložili moskevské vládě návrh na rehabilitaci asi 22 tisíc polských důstojníků, kteří byli v roce 1940 povražděni sovětskou tajnou policií NKVD v Katyni. Podle dostupných zpráv by ale mělo jít jen o hromadnou rehabilitaci, tedy uznání, že jejich popravy byly neoprávněné, a nikoli jmenovité, jak požaduje polská strana.
Napsal to dnes polský deník Gazeta Wyborcza s odvoláním na ruské historiky.
Podle renomovaného historika Nikity Petrova nechce ruská vláda rehabilitovat oběti masakru v Katyni jmenovitě, protože se obává, že by pak příbuzní obětí mohli požadovat odškodnění za smrt svých blízkých. Tím by byl vytvořen precedens a odškodnění za řádění komunistů by tak mohly požadovat miliony lidí především z Ruska samého.
"Náš právní řád nezná odškodnění za smrt obětí komunistického teroru," zdůraznil Petrov.
V rámci procesů ke katyňskému masakru před ruskými soudy nedošlo dosud k žádné rehabilitaci obětí. Jejich rodinní příslušníci proto kauzu předložili Evropskému soudu pro lidská práva. Podle jejich názoru nevedla ruská justice případ spravedlivě a ani se nepokusila najít viníky.
Kromě toho ruské státní zastupitelství prosadilo letos v lednu definitivně utajení dokumentů souvisejících s vyšetřováním masakru, takže k nim příbuzní nemají přístup.
Masakr, který zatěžuje polsko-ruské vztahy dodnes, schválil na jaře 1940 sovětský diktátor Josif Stalin svým podpisem pod rozkazem "zlikvidovat nacionalisty a kontrarevoluční aktivisty" na sověty obsazené části Polska. Sovětská tajná policie NKVD v Katyni i na jiných místech na jaře 1940 postřílela na 22 tisíc Poláků, kromě důstojníků také intelektuály, duchovní nebo policisty.
Po válce sovětský režim masakr popíral a vinil z něj německé nacisty, kteří později oblast obsadili. Pravdu o katyňských událostech se ruská veřejnost dozvěděla až na přelomu 80. a 90. let v období Gorbačovovy perestrojky.
