Ruská vláda má v úmyslu opustit dvě radarové stanice na Ukrajině, které byly postaveny za sovětské éry a které Moskva využívala i po rozpadu Sovětského svazu. Informoval o to dnes ruský ekonomický deník Vedomosti.
Podle listu vláda zaslala Státní dumě (dolní komora parlamentu) návrh zákona, kterým by se zrušila dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou o využívání těchto stanic Moskvou. Jejich životnost prý skončila v roce 2005. Tisková služba vlády odmítla tuto informaci komentovat.
Zmíněné radiolokační stanice stojící u Mukačeva na západě Ukrajiny (bývalá Podkarpatská Rus) a v Sevastopolu na Krymu byly postaveny v sedmdesátých letech. Jsou podobného typu jako radarová stanice Gabala v Ázerbájdžánu, kterou ruský prezident Vladimir Putin nabídl Spojeným státům ke společnému využívání místo budování amerického protiraketového štítu v Evropě.
Ruská vláda soudí, že stanice v Sevastopolu špatně funguje kvůli hluku pocházejícímu z ukrajinských civilních zařízení. V Mukačevu zase její dobré fungování narušují časté výpadky elektrické energie, píší Vedomosti.
Pokud Moskva opustí tyto základny na Ukrajině, nebude tím podle vojenských zdrojů narušena bezpečnost Ruska, protože armáda se může opírat o radiolokační stanice v Irkutsku, Murmansku a Pečoře a buduje navíc nové stanice typu Voroněž-DM v Lechtusu na severozápadě a v Armaviru na jihu.
Rusko platí podle dohody z roku 1997 Ukrajině za využívání jejích radarů 1,3 milionu dolarů ročně. Radarové stanice stejného typu jsou ještě v Bělorusku a v Kazachstánu a ruská armáda je stále využívá.
Odchod Ruska z ukrajinských základen zřejmě povede k jejich zavření, soudí expert kyjevského střediska vojenských analýz, konverze a odzbrojení Valentin Badrak. Ukrajina by mohla využít této skutečnosti k nátlaku na Rusko při revizi dohod o základně Černomořské flotily na Krymu, upozorňuje expert washingtonského Institutu světové bezpečnosti Ivan Safrančuk.
Podle ukrajinského politologa Viktora Neboženka Ukrajina nebude zřejmě v nejbližší době status Černomořské flotily přehodnocovat, ale v budoucnosti může tuto otázku nastolit.
Na snímku (1) ruský prezident Vladimír Putin v pracovně v Zavidovovu u Moskvy, 10. července; (2) ruský důstojník na základně v ázerské lokalitě Gabala u hranic s Dagestánem, 30. června.
Foto: AP; Reuters
