Rusko přijalo zákon o zahraničních agentech v médiích

Zahraničí
25. 11. 2019 14:58
Ilustrační foto.
Ilustrační foto.

Rada federace, horní komora ruského parlamentu, v pondělí podle očekávání přijala novelu zákona o médiích, která rozšiřuje právo úřadů přidělovat zahraničním médiím působícím v Rusku označení "zahraniční agent". Tuto hanlivou nálepku má být napříště možné přiřadit i fyzickým osobám, které spolupracující s podobně už označenými médii a dostávají peníze z ciziny.

Ruští poslanci schválili novelu před čtyřmi dny a nyní již tedy zbývá jen podpis prezidenta Vladimira Putina, který je v tomto případě považován za formalitu.

Pro mediální společnosti a napříště i pro jednotlivé novináře zařazení mezi "zahraniční agenty" znamená komplikaci, mimo jiné zesílenou kontrolu a pracovní omezení. Mají například zakázaný vstup do ruského federálního parlamentu, musejí ruské úřady pravidelně informovat o své činnosti a závazně používat přidělené označení.

Údajně jde o reakcí na krok ministerstva spravedlnosti USA, které do své kategorie "zahraničních agentů" zařadilo americkou filiálku ruské státní propagandistické televize RT.

Vstup do amerického Kongresu má zakázaný i odbočka televize RT. Ve Spojených státech byl zákon o zahraničních agentech přijat už před druhou světovou válkou a na média se vztahoval od začátku.

Ruský seznam zahraničních agentů spravuje ministerstvo spravedlnosti a každé jeho rozšíření konzultuje s ministerstvem vnitra. Označení udělují ruské úřady na základě zákona z roku 2012, podle kterého se používá u každé nevládní organizaci přijímající peníze ze zahraničí. V roce 2017 byla platnost zákona rozšířena také sdělovací prostředky.

Černá listina

Dosud se v postavení "zahraničního agenta" ocitla v Rusku desítka médií, vesměs spjatých s americkými rozhlasovými stanicemi Hlas Ameriky a Rádio Svoboda. Ale právníci, oslovení listem Vedomosti, už varovali, že nálepku "zahraničního agenta" mohou napříště dostat i ruská média, novináři, blogeři, občanští aktivisté a dokonce i obyčejní uživatelé internetu.

Zákon místo jasných definic a kritérií používá velmi obecně sepsaná ustanovení. Dá se tak uplatnit na jakéhokoliv uživatele počítačové sítě, který vyjádří svůj názor tím, že přepošle dál informaci z média, které je na černé listině.

Jeden ze spoluautorů předlohy, senátor Andrej Klimov z vládní strany Jednotné Rusko, odhadl, že novela se dotkne dvou až tří desítek lidí. "Experti ale soudí, že teoreticky může tento zákon postihnout půlku země," poznamenal deník Kommersant.

Autor: ČTK Foto: , pixabay.com/USA-Reiseblogger

Další čtení

V Indii ve 114 letech zemřel nejstarší maratonec na světě, srazilo ho auto

Zahraničí
15. 7. 2025
ilustrační foto

Zaskočená Moskva? Asi už začínají brát Trumpa vážně, ale válku neskončí

Zahraničí
15. 7. 2025
Kreml, srdce Moskvy, patrně bude brzy v dostřelu

Trump se zeptal Zelenského, jestli může Ukrajina udeřit až v Moskvě. Ten potvrdil

Zahraničí
15. 7. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ