Roztržka mezi Ruskem a Běloruskem, donedávna nejbližšími spojenci, prý spěje k dalšímu vyhrocení. Ruský list Kommersant dnes napsal, že "Moskva v nejbližší době může zahájit nový hospodářský útok na Minsk, tentokráte plynárenský". A Minsk se prý v odvetě chystá zavést celní kontroly na společné hranici.
Minsk si podle deníku nevšiml, že ruský plyn zdražil z loňských 128 na 210 dolarů za tisíc metrů krychlových v prvním čtvrtletí letošního roku; běloruské platby se podle diplomatů pohybují okolo 150 dolarů a dluh u Gazpromu činí asi 70 milionů dolarů; sám Gazprom však tuto sumu neupřesnil.
Kommersant připouští, že ještě v březnu se prezidenti obou zemí Dmitrij Medveděv a Alexandr Lukašenko dohodli, že ruský plyn pro Bělorusko bude stát jen 150 dolarů. Ústní úmluva však nebyla právně zakotvena.
ČTĚTE TAKÉ: Lukašenko opět popichuje Kreml. Nejsme na prodej
Lukašenko se poškorpil s Moskvou. Chce dolary, a ne rubly
Mezi Moskvou a Minskem vypukla "mléčná válka"
"Konflikt, soudě podle všeho, se už dostal na vládní úroveň," poznamenal deník a dodal, že premiéři obou zemí spolu v posledních dnech už dvakrát telefonicky jednali.
Minsk se prý připravuje na velký střet s Moskvou: mluvčí běloruských pohraničníků oznámil, že se na Lukašenkův příkaz chystá "možnost zavést prvky pohraniční a celní kontroly na hranici s Ruskem".
"Tlak na nás nemá perspektivu. Jsme přesvědčeni, že jsme v právu, a půjdeme až do konce," cituje závěrem Kommersant výrok nejmenovaného zdroje blízkého ruskému vedení.
Roztržka mezi Moskvou a Minskem přerostla ještě minulý týden v "mléčnou válku". Ruský zákaz dovozu mléčných výrobků ze sousední země následoval den poté, co běloruský prezident ostře kritizoval Moskvu, že zdržuje vyplacení úvěru ve výši půl miliardy dolarů a využívá toho k nátlaku na Minsk, aby uznal odštěpenecké gruzínské regiony Abcházii a Jižní Osetii.
Tuto neděli pak Lukašenko zaskočil Kreml, když na protest proti "hospodářské diskriminaci" nepřijel do Moskvy podepsat připravenou dohodu o vytvoření společných sil rychlé reakce takzvané Organizace dohody o kolektivní bezpečnosti (ODKB), ve které si Moskva přeje vidět obdobu NATO či alespoň hlavní bezpečnostní nástroj v postsovětském prostoru. Minsk však trvá na tom, že bez běloruského podpisu je dokument neplatný.
Kreml nemíní Minsku toto veřejné ponížení odpustit. "Je zjevné, že někoho přestalo bavit být prezidentem této země (Běloruska)," citoval Kommersant nejmenovaného vysoce postaveného spolupracovníka ruského prezidenta Medveděva. Ten veřejně vyčetl Lukašenkovi, že mu ani nezatelefonoval.
Lukašenko, který je léta kvůli své neblahé bilanci na poli lidských práv považován Západem za politického vyvrhele, se v poslední době snaží o sbližování s Evropskou unií. Mimo jiné se zapojil do takzvaného východního partnerství, které má šestici bývalých sovětských států přiblížit k Evropské unii.
Foto: ČTK/AP, Reuters a Profimedia
