Horní komora ruského parlamentu, Rada federace, ve středu jednomyslně schválila možnost nasazení ruské armády v zahraničí. Šéf prezidentské kanceláře Sergej Ivanov novinářům řekl, že opatření se týká Sýrie, jejíž prezident Bašár Asad požádal Moskvu o pomoc, což syrská strana později potvrdila. Pomoc zahrnuje pouze letectvo, nikoli pozemní síly. Rada federace jednala o nasazení armády za hranicemi státu na žádost prezidenta Vladimira Putina.
Sýrie vzápětí oficiálně potvrdila, že Asad požádal Putina o vojenskou podporu. "Ruské letectvo bylo vysláno do Sýrie na žádost syrského státu," uvádí se v prohlášení syrské prezidentské kanceláře. Kreml ale informace o nasazení ruských letadel v Sýrii ani ve středu nechtěl komentovat.
Spojené státy podle nejmenovaného vysokého představitele soudí, že ruská letadla už provádějí údery v blízkosti syrského Homsu. Moskva podle tohoto zdroje upozornila Washington na tyto operace hodinu předem.
Ruský senát, který použití ruských vojenských sil v zahraničí schvaluje na základě ústavy, dnes jednal za zavřenými dveřmi; pro usnesení bylo podle agentury Interfax 162 hlasujících, nikdo nebyl proti a nikdo se nezdržel.
Ivanov prohlásil, že nasazení armády v cizině nesleduje "žádné zahraničněpolitické cíle", ale výhradně "národní zájmy Ruské federace". Moskva bude jednat v souladu s mezinárodním právem a ruské vojenské zapojení v Sýrii bude mít přesný časový rámec, řekl Ivanov.
Putin se v podobné věci na Radu federace naposledy obrátil, když Rusko na jaře 2014 anektovalo ukrajinský Krym.
Moskva, která je dlouholetým Asadovým spojencem, tvrdí, že cílem současného výrazného posilování ruské vojenské přítomnosti v Sýrii není podpora Asada, ale boj proti radikální organizaci Islámský stát (IS). Nasazení ruské armády v této blízkovýchodní zemi znepokojuje Západ.
O tom, že Rusko by se mohlo zapojit do leteckých úderů západních zemí proti Islámskému státu v Sýrii, hovořil Putin tento týden po setkání s americkým prezidentem Barackem Obamou. Oba lídři se sešli na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku a šlo o jejich první setkání za více než dva roky v době zhoršených vztahů obou mocností.
Zatímco podle Obamy nemůže být Sýrie s Asadem v čele stabilní, Putin syrského prezidenta považuje za člověka, který je klíčový pro porážku teroristů. Do boje proti radikálům z IS v Sýrii se ve zvýšené míře zapojila i Francie.
Ke koordinaci operací proti IS má sloužit společné centrum, které v Bagdádu založily Rusko, Sýrie, Irák a Írán.
"Ať už bude jednotná koalice (proti IS), o čemž pochybuji, nebo nakonec koalice dvě, jedna americká a jedna ruská, své operace budou muset (účastníci leteckých úderů) koordinovat," řekl ruský vojenský expert Ivan Konovalov
