Fiasko
Rusko se obává, aby se EU nezřekla ruských raket

Rusko může přijít o Evropu jako zákazníka, který využívá ruské nosné rakety pro vynesení svých družic na oběžnou dráhu. Upozornil na to ruský server newsru.com. Poslední kapkou se podle něj stal čerstvý neúspěch s dvojicí družic evropského navigačního systému Galileo.

Družice vynesla v pátek do vesmíru ruská raketa Sojuz, startující z kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guayaně, satelity se však nedostaly na správnou oběžnou dráhu.

"Ukázalo se, že nejvyšší stupeň rakety Fregat neodvedl svou práci až do konce. Družice se nedostaly na předpokládanou dráhu s výškou více než 23 tisíc kilometrů, ale na eliptickou, jejíž výška sahá od 13 tisíc do 25 tisíc kilometrů. Ruská strana přiznala, že chybu udělal právě Fregat. Ke korekci dráhy není podle informovaných zdrojů na palubě družic dost paliva," poznamenal server s připomínkou, že Evropská vesmírná agentura (ESA) zatím hovoří jen o zjištěné odchylce.

Podle dostupných informací z raketového průmyslu lze družice odepsat, protože na nynější dráze je nelze použít. Vážnějším důsledkem by však mohlo být, pokud by se Evropa zřekla ruských raket Sojuz. Družice systému Galileo by mohly vynášet evropské rakety Ariane-5, i když by to bylo mnohem dražší.

Vyšetřování příčin selhání ruské rakety má podle serveru začít v pondělí, další starty nejspíše budou mezitím pozastaveny.

Celý navigační systém s centrálou v Praze má mít celkem 30 satelitů, po dokončení bude na třech oběžných drahách po devíti družicích. Další tři satelity obíhající kolem Země budou plnit funkci rezervy pro případ poruchy některého z 27 aparátů. První dvojici družic systému Galileo vynesl Sojuz v roce 2011, druhou pak o rok později.

Nynější pár družic představuje první exempláře plně funkčních sériových satelitů systému, který se má stát evropskou obdobou amerického systému GPS nebo ruského Glonass. Podle plánu má být příští rok ve vesmíru 18 družic, plného počtu má systém dosáhnout v roce 2018.

Projekt už stál EU šest miliard eur a do roku 2020, odkdy má systém plně fungovat, je prý v plánu vynaložit dalších sedm miliard. Jiné zdroje uvádějí poněkud nižší sumy.