Rusko se už smiřuje se základnami USA v Česku a Polsku
27.03.2008 10:14
Rusko neuspělo se zablokováním plánů administrativy prezidenta George Bushe na obranný protiraketový deštník. Ale drahý projekt, odvozený od plánu "hvězdných válek", který exprezident Ronald Reagan představil přesně před 25 lety, stále čelí nepřátelským postojům doma i v zahraničí, píše agentura AP.
Záměr na vybudování protiraketového štítu stojí v centru obranné politiky prezidenta Bushe, ačkoliv teroristické útoky z 11. září 2001 ukázaly, že nepřítel nepotřebuje rakety, aby pronikl obranou USA. Po moskevské schůzce na ministerské úrovni z minulého týdne zůstává Rusko v opozici vůči záměru USA rozšířit síť raket a radarů do střední Evropy.
Jsou zde ale jasné známky, že Moskva se smířila s jejich existencí v blízkosti svých hranic. Tento týden je ve Washingtonu ruská delegace, aby vedla následné rozhovory se zástupci Pentagonu a ministerstva zahraničí. To je považováno za další signál, že Moskva již k této otázce zaujala méně konfrontační postoj.
Nejasné jsou odpovědi na ostatní klíčové otázky: Bude příští americký prezident projekt podporovat? A bude systém po dokončení opravdu fungovat v případě skutečného útoku raketami dlouhého doletu? Ze tří hlavních prezidentských kandidátů je pouze senátor John McCain jasným zastáncem protiraketové obrany. Popsal ji jako zásadní pro obranu USA vůči protivníkům, jako jsou Severní Korea a Írán, a jako "ochranu proti potenciálním hrozbám" z Ruska a Číny.
Barack Obama o systému mluví skepticky. Podle něj projekt vyžaduje mnohem více důkladných testů, které prokážou jeho efektivitu. Senátor sice neřekl, že by ukončil plánovanou výstavbu částí protiraketového deštníku v ČR a v Polsku. Nicméně vyjádřil pochybnosti ohledně načasování projektu.
A Hillary Clintonová zpochybňuje úroveň technologické pokročilosti systému i vynaložené výdaje.
Historie ukazuje, že změna washingtonské administrativy může mít na raketovou obranu zásadní vliv. Projev prezidenta Reagana, v němž oznámil strategii "hvězdných válek", zazněl 23. března 1983. Avšak poté, co byl Bill Clinton v roce 1992 zvolen prezidentem, tehdejší ministr obrany Les Aspin program rychle odvolal.
Prezident Bush po svém nástupu do funkce opět změnil kurz a přislíbil vybudování účinného systému protiraketové obrany. Aby USA unikly legislativním omezením, v roce 2002 odstoupily od smlouvy, která limitovala počty systémů protiraketové obrany. (Smlouvu USA podepsaly v roce 1972 s tehdejším Sovětským svazem - pozn. ČTK.) Za Bushovy vlády také prudce vzrostl rozpočet na protiraketovou obranu. Po jeho nástupu do úřadu v roce 2001 byl 4,8 miliardy dolarů a letos dosáhl již téměř deset miliard.
Základním bodem diskuse o protiraketové obraně je již po desetiletí otázka, zda systém vůbec funguje. Odpověď v podstatě není známa, protože systému nebylo nikdy použito proti nepřátelským raketám s dlouhým doletem. Zastánci deštníku ale zdůrazňují, že za války proti Saddámu Husajnovi systém proti iráckým raketám s krátkým doletem fungoval; ty zase ale nikdy nemířily na území USA.
Zastánci také upozorňují na úspěšné testy, i když uznávají, že simulovaly pouze útok jednoduchými bojovými hlavicemi a nikoliv reálnější útok vícenásobnými hlavicemi za použití metody "návnad" pro matení nepřítele.
Kritici projektu ovšem tvrdí, že každá země schopná postavit rakety s dlouhým doletem by uměla použít "návnady" a další prostředky pro oklamání amerického systému.
Program získal určitou věrohodnost, když raketa vystřelená na konci února z válečné lodě zničila nefunkční americký satelit.
Ve srovnání s enormně ambiciózními plány Reaganových "hvězdných válek" si současný program neklade tak vysoké cíle. Reagan předpovídal vesmírný ochranný štít, jenž by byl tak efektivní, že by učinil nukleární střely zastaralými. Co od té doby vzniklo, je mnohem jednodušší: síť pozemních raket, radarů a komunikačních bodů, která by dokázala ochránit proti současnému útoku jen několika raket. Pouhá existence takového systému by podle zastánců učila útok nepřátelské země, jako je Severní Korea, méně pravděpodobný.
První dvě základny, kde byl systém postavem, jsou v aljašském Fort Greely a na kalifornské letecké základně Vandenberg. Rakety jsou napojeny komunikačním systémem, umístěným v coloradském Colorado Springs, na radary a satelity.
Plánovaným třetím místem by mělo být deset raket rozmístněných v Polsku a radarové zařízení v Česku. Bushova administrativa vyjednává s vládami obou zemí o podmínkách dohody o spolupráci. Rusové s tím nesouhlasí, ale nepodařilo se jim dohodu zablokovat.
Foto: Reuters a Pentagon
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.