Rusko upraví svou vojenskou doktrínu tak, aby reagovala na přiblížení Severoatlantické aliance k ruským hranicím a na situaci v Evropě a na Ukrajině. Uvedl to dnes v rozhovoru pro ruskou agenturu RIA Novosti zástupce tajemníka kremelské bezpečnostní rady Michail Popov.
"Nepochybuji, že přiblížení vojenské infrastruktury členských zemí NATO k hranicím naší země, a to i cestou rozšíření paktu, si uchová své místo jako jedna z vnějších vojenských hrozeb pro Ruskou federaci," řekl Popov.
Zjevná je podle něj i snaha USA a dalších členských zemí aliance zvyšovat "strategický útočný potenciál", a to zejména vytvořením globálního systému protiraketové obrany, přijetím nových koncepcí užití vojsk a vývojem zásadně nových zbraní, včetně hyperzvukových raket schopných dosahovat mnohanásobků rychlosti zvuku.
Nové vojenské hrozby se podle představitele Kremlu projevily v událostech "arabského jara", při konfliktu v Sýrii a také na Ukrajině. Tu Popov označil za "další etapu politiky 'barevných revolucí'".
Termín "barevné revoluce" používají ruští představitelé pro označení aktivit prodemokratických hnutí v Gruzii, Kyrgyzstánu nebo na Ukrajině, kde série demonstrací letos v únoru vedly k pádu prorusky zaměřeného prezidenta Viktora Janukovyče a k nástupu prozápadně orientované vlády.
NATO by mělo na summitu ve Walesu tento týden rozhodnout o zřízení několikatisícové vojenské síly, která bude schopna rychle reagovat na ohrožení členské země NATO.
Zřízení takového předsunutého oddílu by znamenalo "viditelnější přítomnost NATO na východě na tak dlouho, jak to bude potřeba", řekl v pondělí generální tajemník aliance Anders Fogh Rasmussen.
Mělo by podle něj jít o odpověď na agresivní ruské kroky na Ukrajině, které budí obavy především pobaltských zemí NATO, ale i Polska z dalšího postupu Moskvy. "(...) musíme se postavit realitě, že Rusko nepokládá NATO za partnera. Vidíme v ruských vojenských dokumentech, slyšíme z prohlášení ruských politiků, že pokládají NATO za protivníka," prohlásil Rasmussen.
