Rusko by mělo modernizovat svůj arzenál jaderných a konvenčních zbraní, který je již zastaralý. Nemá ale v úmyslu nijak eskalovat napětí. V rozhovoru s ruskými médii to řekl ministr zahraničí Sergej Lavrov. Řekl také, že by se od základů měly změnit vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy. Moskva podle něj nestojí o pokračování nynější sankční války se Západem.
Nové ochlazení do vztahů mezi oběma zeměmi vnesl zejména konflikt na Ukrajině, kde proti vládě v Kyjevě bojují proruští separatisté. Západ obviňuje Moskvu, že povstalce podporuje, vyzbrojuje a že na východě země působí ruští vojáci. Kvůli přístupu Ruska k ukrajinské krizi na Rusko uvalily USA a EU v několika krocích sankce. Moskva v reakci na to zakázala dovoz potravin ze Západu.
Lavrov odmítá, že by se blížil začátek nových závodů ve zbrojení. "V našem případě pouze nastal čas modernizovat jaderný i konvenční arzenál," řekl v reakci na oznámení amerického prezidenta Baracka Obamy, že Spojené státy plánují modernizovat své jaderné zbraně.
"Americký jaderný arzenál je o něco mladší než ten náš, ale možná i pro něj přišel čas na modernizaci. Doufám jen, že USA dodrží novou smlouvu START (o omezení jaderného arzenálu)," prohlásil ruský ministr v rozhovoru se stanicemi RT a VGTRK. "Je v pořádku modernizovat výzbroj, nahrazovat staré zbraně novými, ale existují určitá omezení co do počtu zbraní a tato omezení stále platí," dodal.
Volání po "resetu" vztahů
V rozhovoru na ruské stanici Pátý kanál pak Lavrov řekl, že Rusko a Spojené státy potřebují ve vzájemných vztazích "reset 2.0". Reagoval tak na politiku Spojených států z uplynulých let, kdy se Washington snažil zmáčknout pomyslné tlačítko "reset" a zlepšit dialog s Moskvou. "Máme zájem na tom, aby se vztahy dostaly k normálu, ale nebyli jsme to my, kdo je zničil," řekl Lavrov.
Severoatlantickou alianci (NATO) označil za organizaci, která nikdy nepřestala Rusko považovat za nepřítele a která má stále mentalitu z dob studené války. Důkazem je prý to, jak NATO v souvislosti s ukrajinskou krizí na adresu Ruska "chrlí neopodstatněná a zaujatá obvinění".
"Západní politici se dostali do pasti vlastní protiruské rétoriky," myslí si Lavrov. "Nemohou opustit stanovisko, které zaujali, a konkrétně to, že všechno je vina Ruska, že to bylo Rusko, kdo způsobil ukrajinskou krizi," tvrdí šéf ruské diplomacie.
Rusko se ale podle Lavrova necítí být od Západu izolované. Zároveň obvinil Washington, že to on ničí vzájemnou spolupráci a že není možné, aby se Spojené státy nadále chovaly jako "žalobce, soudce i popravčí ve všech částech světa".
| Základní údaje o poslední rusko-americké odzbrojovací smlouvě START |
- Smlouva mezi Spojenými státy a Ruskou federací o opatřeních k dalšímu snížení a omezení strategických útočných zbraní (neformálně označovaná jako nový START) nahradila smlouvu START 1, jejíž platnost vypršela 5. prosince 2009 (mezitím byla sice podepsána smlouva START 2, ta ale nebyla ratifikována). - Na vzniku této smlouvy se dohodli v dubnu 2009 prezidenti Ruska a USA Dmitrij Medveděv a Barack Obama, kteří ji podepsali 8. dubna 2010 v Praze. V platnost vstoupila 5. února 2011; platná je deset let. Po vzájemné dohodě může být prodloužena o dalších pět let, tj. do roku 2026. - Každá strana se v ní zavazuje snížit počet hlavic během sedmi let z 2200 na 1550. Počet rozmístěných nosičů - letounů, raket a ponorek - se sníží na 700 kusů. Spolu s nerozmístěnými tento počet bude činit 800 kusů. Složení a strukturu svých strategických útočných zbraní si každá strana stanoví sama. - Smlouva definuje způsob, jakým se jednotlivé druhy zbraní a jaderných hlavic započítávají do celkových počtů, a stanovuje způsoby rekonstrukce a likvidace strategických útočných zbraní. - Stanovuje, kde výhradně smí každá smluvní strana své strategické útočné prostředky umístit (například nejen na nosičích, ale i ve výrobních závodech, opravnách a výcvikových základnách). Určuje rovněž limitní počty strategických prostředků určených pro výcvik a testy. - Zavazuje signatáře nerozmisťovat strategické prostředky v zahraničí, vyjma obecně uznávaných případů křižování cizích výsostných vod nebo cizího vzdušného prostoru. - Zavazuje smluvní strany, aby nevstupovaly do žádných mezinárodních závazků a nepodnikaly žádné mezinárodní akce, které by byly v rozporu se smlouvou. Zakazuje smluvním stranám předávat strategické útočné zbraně do třetích zemí s výjimkou závazků platných v době podpisu. - Americký Senát v prosinci 2010 k ratifikaci připojil rezoluci, která není součástí smlouvy a která zdůrazňuje americké právo na vybudování systému protiraketové obrany, vůči čemuž má Moskva dlouhodobě výhrady. - Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, v lednu 2011 v reakci na americkou rezoluci ve druhém čtení připojila k textu smlouvy ruské podmínky. Podle klíčového dodatku si Rusko vyhrazuje právo jednostranně od smlouvy odstoupit, pokud by protiraketové systémy či nejaderné zbraně - americké či jiných států nebo skupiny států - ohrozily ruskou národní bezpečnost. |
