Rusko se v nadcházejících letech možná stane třetím největším držitelem zásob uranové rudy na světě a učiní kroky k tomu, aby mělo přístup k zásobám uranu v jiných zemích. Řekl to první náměstek předsedy ruské vlády Sergej Ivanov. Rusko také plánuje, že do roku 2030 zvýší téměř na dvojnásobek výrobu elektřiny z jádra.
Ivanov také uvedl, že Západ Rusku znemožňuje vývoz jaderného paliva i technologií. V době, kdy se cena uranu na světovém trhu pohybuje blízko rekordních hodnot, si prý Rusko nemůže dovolit zaspat dobu. Ivanov v Rusku dohlíží na vojensko-průmyslový komplex i na odvětví vyspělých technologií, připomíná agentura Reuters.
"Když budeme mít na paměti současný trend vývoje cen, máme velkou šanci zvýšit těžbu uranové rudy, jejíž prokázané zásoby dosahují skoro jednoho milionu tun," řekl Ivanov. Pokud by se Rusku podařil záměr splnit, bylo by podle Ivanova třetím největším držitelem zásob uranu na světě. Cena kovu se jen loni asi zdvojnásobila.
Rusko výši zásob uranu oficiálně nesděluje, zdroje z odvětví však tvrdí, že v současné době je země z hlediska zásob tohoto radioaktivního nerostu na sedmém místě na světě.
Ivanov o plánech Ruska hovořil na výroční schůzce Federální agentury pro atomovou energii Rosatom. Ta se aktivně účastní prací na výstavbě jaderných elektráren v zahraničí a výstavbu provádí prostřednictvím svého smluvního dodavatele Atomstrojexport. Ten je v současné době jedinou firmou na světě, která má v zahraničí rozestavěno pět jaderných bloků.
Rusové stavějí také elektrárnu v íránském Búšehru, kvůli čemuž se dostali do sporu se Západem. Spojené státy na Rusko tlačí, aby výstavbu zastavilo, protože se obávají, že Írán odkouká technologii a pak ji zneužije k výrobě atomové bomby. Írán nicméně trvá na tom, že jeho jaderný program je mírový, čemuž mezinárodní společenství nevěří .
"Přestože celosvětově patříme k největším stavitelům jaderných elektráren v zahraničí, v naší vlastní zemi v současné době pochází z jádra jen asi šestnáct procent elektrické energie. S tím nemůžeme být spokojeni. Do roku 2030 se musíme dostat na pětadvacet až třicet procent," řekl Ivanov.
Rusko podle náměstka musí aktivně budovat vazby na zásoby uranových rud v jiných zemích, aby podpořilo svůj vlastní vývoz jaderného paliva i služeb k obohacování uranu.
"Narážíme na spoustu problémů, které jsou spojeny se skutečnou diskriminací ruských firem, které na trhu působí. Například Spojené státy proti nim zahájily antidumpingové řízení, zatímco Evropská unie potichu aplikuje kvóty, jimiž omezuje přístup na svůj trh," postěžoval si Ivanov na chování zahraničních partnerů.
Těžba uranu se po rozsáhlých politicko-ekonomických změnách na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století stala téměř nerentabilní. Trh zaplavily přebytky levného ruského uranu, a řada zemí proto těžbu raději utlumila. Tím se začal postupně na trhu vytvářet nedostatek a v posledních letech cena uranové rudy výrazně roste. To je i jeden z důvodů, proč se Česká republika rozhodla v těžbě zatím pokračovat.
Foto: ČTK
