Autentické historické dokumenty o masakru v Katyni u Smolenska, kde sovětská tajná policie (NKVD) v roce 1940 zabila přes 20 tisíc Poláků, na webu zveřejnila ruská Federální archivní agentura (Rosarchiv). Listiny, jejichž kopie byly již počátkem 90. let publikovány v Polsku, jsou podle ruské agentury poprvé k dispozici v elektronické podobě nejširší veřejnosti.
Polští důstojníci padli do sovětského zajetí v rámci dělení Polska mezi nacistické Německo a Sovětský svaz v září 1939 na základě paktu Molotov-Ribbentrop o neútočení mezi oběma velmocemi. NKVD v Katyni i na jiných místech na jaře 1940 postřílela na 22 tisíc Poláků, kromě důstojníků také intelektuály, duchovní nebo policisty. SSSR z masakru až do roku 1990 obviňoval nacistické Německo, pravdu přiznal až sovětský prezident Michail Gorbačov.
ČTĚTE TAKÉ: Katyň: Genocida, válečné zločiny i mistrná propaganda
Publikované dokumenty veřejnosti k dispozici bez jakýchkoli úprav i s poznámkami. "Jde o dokumenty, které se po desetiletí schraňovaly v tajném archivu ústředního výboru sovětské komunistické strany," řekl ruským novinářům šéf agentury Rosarchiv Andrej Artizov. Přístup k dokumentům měl podle něj jen generální tajemník komunistické strany a šéf jeho aparátu.
V říjnu 1992 podle Artizova tehdejší ruský prezident Boris Jelcin předal kopie dokumentů tehdejšímu polskému prezidentovi Lechu Walesovi. Z dnešních zpráv ruských médií nevyplývá, že by dokumenty zveřejněné na webu obsahovaly větší množství informací, než jsou ty, které Walesa před 18 lety obdržel a nechal zveřejnit.
Podle polských historiků stále existují utajované listiny o katyňském masakru a Varšava opakovaně požaduje jejich zveřejnění. Rusko nicméně vyšetřování uzavřelo v roce 2004 s tím, že příslušný spis zůstane přísně utajený, protože část dokumentů obsahuje státní tajemství.
Rodiny obětí se loni kvůli odmítavému stanovisku ruských úřadů obrátily na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. V odpovědi na žalobu ale Rusko požadavky pozůstalých znovu odmítlo.
Podle polských zdrojů jde především o takzvaný běloruský seznam, který by mohl objasnit, co se dělo s 3870 Poláky, kteří byli ve vězeních v Bělorusku a které pravděpodobně také zavraždili příslušníci NKVD. Tohoto gesta se však Poláci ani při letošních vzpomínkových akcích od Rusů nedočkali; seznam se prý v ruských archivech nepodařilo najít.
Artizov v této souvislosti řekl, že polští a ruští historici by měli společně prověřit seznam všech známých obětí, aby "zjistili pravdu do posledního jména".
Foto: Profimedia
