Bývalý ruský poslanec za nacionalisty Michail Gluščenko se přiznal k zorganizování vraždy své politické soupeřky z Petrohradu i parlamentních lavic Galiny Starovojtovové před více než 15 lety. Oznámil to dnes internetový list gazeta.ru s odvoláním na zdroj blízký vyšetřování. Gluščenko podle něj prozradil tajné službě FSB i - stále pečlivě utajované - jméno svého společníka v naději na nižší trest.
Poslankyni Starovojtovovou, přesvědčenou demokratku a stoupenkyni reforem, zastřelil nájemný vrah v listopadu 1998 v jejím petrohradském bytě. Zabiják zasáhl střelou ze samopalu do hlavy i jejího asistenta, ten však přežil. Vražda vyvolala velký rozruch. Bezprostřední pachatele se po letech podařilo dopadnout a odsoudit, ale až dosud spravedlnost nepostihla muže v pozadí, kteří si vraždu objednali.
Nejmenovaný vyšetřovatel gazetě řekl, že Gluščenko se přiznal, že spolu s ještě jednou osobou si najali bývalého příslušníka armádní rozvědky GRU Jurije Kolčina, aby Starovojtovovou odstranil. Gluščenkův společník, jehož totožnost FSB tají, je podle zdroje nyní ve vyšetřovací vazbě.
Podle tisku by mohlo jít o známého petrohradského podnikatele a "kmotra" Vladimira Barsukova, známého v podsvětí pod přezdívkou Kumarin, který právě čelí obvinění z pokusu o vraždu majitele petrohradského ropného terminálu. Úřady tyto dohady nepotvrdily, nicméně Barsukovův advokát připustil, že Gluščenko není ani první, ani poslední, kdo se snaží svědectvími proti jeho klientovi získat osobní výhody.
Gluščenko, označovaný v tisku za údajného člena "tambovské mafie" působil v dolní komoře ruského parlamentu v letech 1995 až 1999, pak odjel do ciziny.
Policisté jej zatkli v roce 2009, když si přišel na služebnu v Petrohradu vyměnit doklady, a obvinili z vydírání a trojnásobné vraždy petrohradských podnikatelů. Za vydírání byl již odsouzen k osmi letům, vraždy k soudu ještě nedospěly.
Kolčin jako organizátor vraždy poslankyně byl v roce 2005 odsouzen k 20 letům, zabiják Vitalij Akinšin k 23,5 letům vězení.
V lednu 1993 Starovojtovová zasáhla i do české politiky, když veřejně informovala o hypotéze, že za smrtí bývalé vůdčí osobnosti Pražského jara 1968 a předsedy Federálního shromáždění ČSFR Alexandra Dubčeka po roce 1989 mohly stát zájmy bývalé sovětské tajné služby KGB.
