Jako o "souboji demonstrací" píše ruský tisk o sobotních protestech proti Vladimiru Putinovi a souběžných mítincích na jeho podporu. Prý jsou předzvěstí, že očekávaným březnovým znovuzvolením Putina šéfem státu konfrontace neskončí.
Vládní list Rossijskaja gazeta zdůrazňuje, že v Moskvě proti "oranžové revoluci" demonstrovalo 138 tisíc Putinových přívrženců, zatímco opozice shromáždila asi 36 tisíc lidí. Ostatní listy však pochybují o dobrovolné účasti na prokremelském mítinku, kterým režim zareagoval na opoziční protesty posledních měsíců.
"Obě akce byly masové a početně srovnatelné. Ale nakolik (opoziční) pochod se jevil přehlídkou politických a občanských sil, (prekremelský) mítink se ukázal přehledem státních firem a rozpočtových zařízení," poznamenal Kommersant.
Ačkoliv pořadatelé mítinku jako pomluvu popírali, že by lidé byli k účasti donuceni, ti sami přiznávali, že přišli na pokyn od svých šéfů.
A na plamennou výzvu řečníka hlasovat pro Putina, aby se vrátil k moci a vypořádal se s byrokraty, se jedna z účastnic udiveně otázala, zda se "on (Putin) někam poděl"...
"Série protidemonstrací, které měly imitovat lidovou podporu pro režim, vypovídá o tom, že se režim vzpamatoval z prosincového šoku," usoudily Vedomosti. "Ale použité metody svědčí o tom, že nynější kurátoři domácí politiky nemají strategii... Jsou nuceni ve spěchu reagovat na výzvy, kopírují metody svých odpůrců a neúspěšných předchůdců," dodal.
Podle listu Novyje izvestija rozdílnost obou akcí bila do očí: zatímco na opoziční demonstraci převládala tvůrčí improvizace a "hledali se spojenci v boji proti režimu", na pečlivě připraveném prokremelském mítinku "hledali nepřátele a štvali proti nim úřady". "Možnost dialogu režimu s oponenty se tak nejspíš úplně vyčerpala a riziko konfrontace mnohanásobně vzrůstá".
Moskovskij komsomolec z "víkendové soutěže o nejmasovější mítink" vyvozuje, že politický rozkol v Rusku je vážný a dlouhodobý, a tedy "móda na politické demonstrace" neskončí ani prezidentskými volbami 4. března a znovuzvolením Putina do čela státu.
V zemi totiž neplatí západní pravidla boje o moc, ale režim a opozice hrají zásadně odlišné hry. Režim si pod vítězstvím představuje okamžik, kdy volební komise oficiálně ohlásí Putinovo zvolení v prvním kole, zatímco pro opozici bude vítězný až den, kdy Putin přestane být faktickým vládcem země.
"Mračna nejistoty zatím zakrývají, kdo a kdy v tomto velkém zápase zvítězí. Naprosto je však jasné, že brzy a hodně může prohrát Rusko a všichni občané," varoval deník. Z patu by se podle komentátora dalo vyjít jedině v případě, že by se ruské "volby" staly skutečnými volbami. Není však šance, že by se tak stalo už o prezidentských volbách. A tak 4. března zápas teprve začne.
