Ruský parlament jedná o návrhu zákona, který by umožnil soudit představitele "nežádoucích" zahraničních organizací a poslat je až na osm let za mříže. Do druhého čtení se v dolní parlamentní komoře dostalo nové znění zákona, podle nějž by ruské úřady mohly zasáhnout jen proti nevládním organizacím, a to v případě, že by ohrožovaly bezpečnost Ruska nebo veřejný pořádek.
Definice adjektiva "nežádoucí" je v zákoně značně volná. Prokuratura by podle současného znění normy mohla zasáhnout i v případě, kdy by činnost dané organizace byla v rozporu se snahou o "ochranu ústavního pořádku, s morálkou, právy či zákonnými nároky jiných osob". Státní zastupitelství by jednalo ve spolupráci s ministerstvem zahraničí, seznam nežádoucích organizací by vedlo ministerstvo spravedlnosti.
Původně zákon vzbuzoval ještě větší diskuse kvůli tomu, že se měl vztahovat i na zahraniční firmy; v novém znění se však zaměřuje jen na nevládní organizace. BBC citovala komentář listu Moskovskij komsomolec, podle nějž "jsou v ohrožení" organizace jako Lékaři bez hranic, Amnesty International, Greenpeace, Reportéři bez hranic či Transparency International.
V roce 2012 Rusko schválilo zákon o "zahraničních agentech", který požaduje od nevládních organizací působících v ruské politice a přijímajících západní granty, aby se registrovaly jako zahraniční agenti. Nařízení se vztahuje i na média se zahraničním financováním. Loni novela stanovila, že k registraci na "černém seznamu" stačí rozhodnutí ministerstva spravedlnosti, které může padnout, aniž by se organizace úřadům sama přihlásila.
