Terčem pokračujících prověrek nevládních organizací ruskými úřady se staly moskevské pobočky nevládních organizací Human Rights Watch a Transparency International. Kriticky na razie reagovaly Berlín a Paříž, jejichž instituce již byly zásahy ruských úřadů rovněž postiženy. Podle mluvčího německé vlády by takové zákroky mohly mít nepříznivý dopad na dvoustranné vztahy.
"Ruské úřady provádějí velkou vlnu prověrek a nyní jsme se v ní ocitli i my," sdělila za HRW Rachel Denberová. Upřesnila, že do sídla organizace přišli provést předem neoznámený audit představitelé prokuratury a pracovníci daňové inspekce.
"Těmito kontrolami se vyvíjí tlak na občanskou společnost," prohlásila Denberová. Human Rights Watch ruským úřadům již dříve vyčetla, že nevládní organizace v Rusku tak tvrdý postup nepamatují od rozpadu Sovětského svazu.
Šéfka ruské pobočky Transparency International Jelena Panfilovová informovala, že nečekaná prohlídka je i v kanceláři této organizace.
Člen prezidentské rady pro lidská práva Pavel Čikov sdělil, že ruské úřady během uplynulého měsíce prohledaly až 2000 nevládních organizací, včetně právnické skupiny prezidentské rady. Mnohé z postižených organizací se hlásí k opozici či sdružují kritiky nynější politiky Kremlu.
Terčem razií se již stalo například hnutí Memorial, které patří k nejstarším a nejrespektovanějším skupinám hájícím lidská práva v Rusku. V úterý přibyla známá mezinárodní organizace Amnesty International. Mezi postiženými jsou i moskevské odbočky různých francouzských a německých institucí, například Nadace Konrada Adenaura či Nadace Friedricha Eberta.
Naštvaní Němci
Důrazně kriticky zareagovala německá vláda. "Naše nadace a jejich partneři v ruské občanské společnosti se významně podílejí na rozvoji německo-ruských vztahů. Rozsah narušování, či dokonce kriminalizace jejich důležité práce naše vztahy poškozují," upozornil vládní mluvčí Steffen Seibert.
K vysvětlení obtěžující kampaně prověřování nevládních organizací, včetně francouzských, si předvolalo ruského velvyslance v Paříži francouzské ministerstvo zahraničí.
Ruský parlament přijal loni v listopadu zákon, který podřizuje zpřísněnému režimu všechny organizace přijímající peněžní dary z ciziny. Ukládá jim například veřejně se označovat jako "zahraniční agent" a předkládat ruským úřadům častěji než ostatní ke kontrole výkazy o hospodaření.
Kritici režimu prezidenta Vladimira Putina poukazují na to, že jde o novou vlnu pronásledování organizací, které jsou vládě nepříjemné. Kreml zmíněný zákon ale obhajuje tvrzením, že tak brání výzvědné činnosti různých skupin pro vlády jiných zemí.
