Rusové berou volby apaticky, bez protestu
04.12.2007 20:03
Zahraniční pozorovatelé a opoziční strany svorně prohlašují ruské parlamentní volby za nepoctivé. Masové protesty však nikdo neočekává. Osm let ropného boomu naučilo Rusy téměř politické apatii.
Předvolební kampaň byla podle nezávislých analytiků i mezinárodních pozorovatelů značně jednostranná. Média zhusta propagovala stranu Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která pak v nedělních volbách zvítězila obrovským rozdílem.
Evropa i Spojené státy požadovaly prošetření nesrovnalosti na které upozorňovaly opoziční strany. Vůdce komunistické strany Genadij Zjuganov dokonce prohlásil, že šlo o „nejšpinavější volby v historii Ruska."
Nezdá se však, že by to samotné Rusy zajímalo.
„Veřejnost je cynická a uvědomuje si, že na politické scéně se dějí pochybné triky, ale příliš se o to nestará," cituje agentura Reuters Mášu Lipman, editorku časopisu Pro et Contra moskevského Carnegieho centra. „Život je pro ně lepší," dodává.
Zdiskreditovaní liberálové
Bývalý šachový velmistr Garry Kasparov odsoudil nedělní volby ještě než skončily. Žádal své stoupence, aby v pondělí před sídlem Ústřední volební komise položili květiny a uctili tak památku na „pohřbu ruské demokracie".
Ukázalo se pár lidí a protest nakonec vyšuměl.
Ne druhé straně barikády se ten samý den sešlo deset tisíc mladých lidí z proputinovského hnutí Naši. U kremelských zdí oslavovali, ověšeni putinovskými symboly, velké vítězství svého vůdce.
Ruské historii dominují silní a autoritářští vládci. Od carů, až po bolševické totalitáře. Normální Rusové často říkají, že jim více sedí tvrdí vládci, kteří uznávají jen slabou, nebo žádnou opozici. I největšího vraha dějin, Josifa Stalina, sovětští občané povětšinou uznávali.
„Můžeme si stěžovat na neférovost voleb, ale nemůžeme zajistit opoziční hnutí. To musí udělat ruský lid sám," řekl jeden evropský diplomat.
Liberální politici, kteří vládli Rusku v devadesátých letech, jsou dodnes zdiskreditovaní ekonomickým kolapsem roku 1998. Mnoho lidí tehdy přišlo o své úspory. Další mínus pro opozici znamenají časté srážky s policií na protestních pochodech.
Putinovi stoupenci ve volbách získali 393 křesel v dolní komoře ze 450. Dvě hlavní prozápadní liberální strany nedokázaly překonat sedmiprocentní hranici nutnou pro vstup do parlamentu. Kreml prohlásil, že si za to můžou samy.
„Naneštěstí došlo k dalšímu kolapsu pravice. Je to signál, že by měli něco udělat, aby se zbavili jejich marginality," řekl prezidentův mluvčí.
„Nejšpinavější volby v historii Ruska"
Opoziční politice tvrdě kritizovali den voleb. Komunista Zjuganov vyhrožoval žalobou na regulérnost voleb. Ostatní strany měly podobně ostrou rétoriku.
Stížnosti na regulérnost voleb a podvody vedly některé pozorovatele k tomu, aby vzpomenuli na podobnou situaci na Ukrajině v roce 2004. Kontroverzní volby tam vedly k masovým protestům, opakování souboje proruských a prozápadních sil a konečnému vítězství oranžové opozice.
Nikdo nečeká podobný vývoj v Rusku.
Foto: AP
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.