Vojenské kroky Ruska při obsazování Krymu jsou stále konkrétnější. Většina poloostrova je už pod kontrolou ruských vojáků, kteří v noci na pondělí obsadili několik dalších vojenských objektů a správních budov na poloostrově. Vojáci se na ukrajinském území pohybují v maskovacích uniformách bez hodnostního označení, jejich výzbroj, chování a vybavení podle místních novinářů jasně ukazuje na armádní profesionály. Krym v brzké době ustaví i vlastní ministerstvo obrany, prohlásil šéf tamní autonomie.
Rusko také masivně posiluje své vojenské jednotky na východní straně Kerčského průlivu, úžiny mezi Černým a Azovským mořem oddělující východ Krymu od ruského Krasnodarského kraje. Oznámila to dnes ukrajinská pohraniční služba. Ruské námořnictvo zároveň mění postavení svých bojových plavidel rozmístěných u sevastopolského přístavu.
Podle ukrajinských médií hrozí nebezpečí, že ruská armáda využije k přepravě svých jednotek trajektové přepravy přes Kerčský průliv. V nejužším místě odděluje Krym od ruské pevniny asi 4,5 kilometru.
"Na druhé straně průlivu jsou obrněné transportéry, nelze říci, zda se chystají je naložit na trajekty," prohlásil mluvčí ukrajinských pohraničníků.
V Kerči, na ukrajinské straně průlivu, podle nepotvrzených zpráv obsadili trajektový terminál ruští vojáci. V přístavu hlídkují ozbrojenci hovořící rusky, jejich vozidla mají ruské registrační značky. Moskva tak podle ukrajinských médií kontroluje obě strany strategické úžiny, což jen zvyšuje obavy z masového přísunu ruských jednotek na Krym.
Podle ukrajinské agentury RBK dokončily ruské jednotky v noci obsazení ukrajinské vojenské posádky v zálivu Balaklava u Sevastopolu. Ruští vojáci, které doprovázel tým neozbrojených civilistů, Ukrajince odzbrojili.
Pod kontrolou okupačních jednotek jsou i objekty sevastopolského mezinárodního letiště Belbek, které Rusové obsadili s použitím hlukových granátů. Místní ukrajinská vojenská jednotka útočníkům odevzdala zbraně.
Podle nepotvrzených zpráv se připravuje útok na jednu z dalších jednotek ukrajinské armády přímo v Sevastopolu. Vojáci dostali ultimátum s výzvou ke složení zbraní.
Ze Sevastopolu ráno vyrazila na severovýchod směrem k Simferopolu kolona třiceti neoznačených vojenských vozidel.
Podle ruských médií velí ruským invazním vojskům zástupce náčelníka ruského jižního vojenského okruhu Igor Turčeňuk. Novinářům řekl, že příkaz k zahájení vojenských operací na Krymu vydal prezident Vladimir Putin po konzultaci se sesazeným ukrajinským vládcem Viktorem Janukovyčem.
Později své prohlášení poopravil s tím, že ruské jednotky jsou na poloostrově na žádost místní autonomní vlády. Turčeňuk vyzval příslušníky všech ukrajinských jednotek na Krymu, aby svou výzbroj odevzdali do skladů.
Krymská autonomní vláda oznámila, že počet ukrajinských vojáků, kteří "odpřísáhli věrnost krymskému lidu" a fakticky přešli na stranu okupačních sil, překročil 3000 a rychle se dál zvyšuje. Místní proruské úřady údajně jednají s několika vysoce postavenými ukrajinskými důstojníky, kteří zvažují podobný krok.
Z ukrajinských velitelů v minulých dnech přešel ke krymským povstalcům velitel ukrajinského námořnictva Denys Berezovskyj.
Ruské ministerstvo vnitra oznámilo, že je připraveno přijmout do svých řad ukrajinské policisty, kteří "se ocitli na ruském území". Chce údajně vytvořit i speciální jednotku ze zběhů z ukrajinského pohotovostního oddílu Berkut. Podmínkou je, že si Ukrajinci zažádají o ruské občanství.
Putin versus Merkelová
Ruský prezident Vladimir Putin v telefonickém rozhovoru s německou kancléřkou Angelou Merkelovou hájil ruská opatření na Ukrajině jako kroky odpovídající situaci v zemi, kde od ultranacionalistů hrozí násilnosti.
Merkelová nicméně šéfa Kremlu obvinila, že "nepřijatelnou ruskou intervencí" porušil mezinárodní právo. Oba státníci se podle Kremlu dohodli na dalších bilaterálních a vícestranných konzultacích zaměřených na normalizaci situace na Ukrajině.
"Kancléřka opětovně vyzvala ruského prezidenta, aby respektoval územní celistvost Ukrajiny," uvedl mluvčí německé vlády Georg Streiter.
Podle Putina však ruští občané a ruskojazyční obyvatelé Ukrajiny čelí neutuchající hrozbě nacionalistů, takže ruská opatření jsou adekvátní mimořádné situaci.
Ruský prezident však přijal návrh Merkelové na ustavení komise, například v podobě kontaktní skupiny, která by zahájila politický dialog. V čele zmíněné skupiny by zřejmě stála Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.Putin v sobotu požádal ruský parlament o souhlas s vojenským zásahem na Ukrajině, aby v této východoevropské zemi mohl ochránit ruské občany. Parlament mu povolení k využití vojáků udělil.
Krym, kde má Rusko pronajatou námořní základnu, mezitím ruští vojáci prakticky ovládli, za což západní země Moskvu tvrdě kritizují. Američtí i evropští představitelé hrozí odvetou, hovoří o mezinárodní izolaci a nevylučují sankce.
Moskva jde po krku nacionalistovi Jarošovi
Ruský vyšetřovací výbor zahájil trestní stíhání vůdce ukrajinského nacionalistického hnutí Pravý sektor Dmytra Jaroše, i když je na Ukrajině. Informovala o tom dnes agentura Interfax s odvoláním na sdělení představitele výboru Vladimira Markina.
Stíhání bylo podle Markina zahájeno kvůli Jarošovým veřejným výzvám k extremismu a k terorismu. Markin zároveň dodal, že ruské úřady budou usilovat o jeho vzetí do vazby a vydají na něj mezinárodní zatykač.
Jarošův Pravý sektor, jehož jádrem jsou radikální fanoušci fotbalového klubu Dynamo Kyjev, patřil k nejaktivnějším silám protivládních protestů. Jeho stoupenci porušili některé dohody s úřady a hráli vedoucí úlohu při obsazování úředních budov v Kyjevě. Umírnit se je nepodařilo ani populárnímu předákovi ukrajinské opozice Vitaliji Kličkovi.
Jarošovy projevy jsou silně protiruské a protikomunistické. Za své hlavní cíle považuje propagaci ideologie ukrajinského nacionalismu v souladu s názory Stepana Bandery, kontroverzního šéfa ukrajinských nacionalistických oddílů v dobách druhé světové války. V minulosti byl také šéfem radikálně orientovaného hnutí Trojzubec Stepana Bandery a i dnes je v něm aktivní.