Manas končí
Rusové konečně "vystrnadili" vojáky USA z Kyrgyzstánu
17.06.2014 06:15
Americká letecká základna Manas v Kyrgyzstánu je historií. Začátkem června byla po 13 letech provozu slavnostně uzavřena, v uplynulých dnech ji opustili poslední vojáci. Letiště mělo velký strategický význam pro vojenské operace USA a některých jejích spojenců v Afghánistánu. Nejpozději od roku 2005 se Rusové (ale zčásti i Číňané) snažili Američany z této středoasijské země, kterou považují za svou sféru vlivu, vytlačit. To se jim nakonec podařilo.
O těchto okolnostech se ale při předání symbolického zlatého klíče od základny zpět Kyrgyzům nehovořilo. Ani o tom, jak byli vojáci NATO u části místních neoblíbeni - u některých naopak ano. Velení nad základnou vrátil kyrgyzským ozbrojeným silám její dosavadní velitel John Mellard.
Americký plukovník prohlásil, že pohonné hmoty, s nimiž z Manasu odstartovala tankovací letadla, aby doplňovala ve vzduchu palivo spojeneckým letounům nad Hindúkušem, by stačily na devět tisíc olympijských plaveckých bazénů.
"Opouštíme bázi, ale pokračujeme ve spolupráci s Kyrgyzstánem," ujistila Pamela Spratlenová, americká velvyslankyně v Biškeku, asi stovku přítomných hostů. Poděkovala rovněž Kyrgyzstánu, že po teroru 11. září 2011 ve Spojených státech vyšel vstříc prosbě Washingtonu a poskytl mu na svém území vojenskou leteckou základnu. První přepravní a tankovací letouny USA na ní přistály už koncem roku 2011.
Manas Air Base (Transit Center at Manas), jež se zpočátku nazývala Ganci Air Base (podle jednoho z hasičů, jenž zahynul 9.11. v New Yorku), měla pro logistiku NATO v Afghánistánu centrální význam. Do Afghánistánu a z něj prošlo za uplynulých 13 let přes Manas 90 procent bojových jednotek. Pokud jde o vojáky USA, jde o zhruba 5,5 milionu mužů a žen. Spolu s USA využívalo Manas aktivně ještě 11 dalších zemí NATO.
Manas leží zhruba 30 kilometrů severozápadně od hlavního města Biškeku, hned vedle tamního mezinárodního letiště. Přistávací a startovací dráha na základně je jednou z nejdelších v regionu. Od roku 2006 tam bylo setrvale rozmístěno kolem 1200 vojáků Severoatlantické aliance.
V témže roce začali Američané platit za pronájem letiště a jako podporu kyrgyzskému hospodářství 150 milionů dolarů (zhruba 3 miliardy Kč.) ročně. To jsou tři procenta tamního HDP. Pro chudičkou hornatou zemi u hranic s Čínou to byl slušný kšeft.
Na základně se přiživoval kde kdo, hlavně lokální elita v čele se dvěma syny prezidenta Almazbeka Atambajeva. Profitovali hlavně na obchodu s leteckým benzínem, jehož objem činil až 400 milionů dolarů ročně.
I to ale bylo kyrgyzským mocipánům málo a tlačili Američany k ještě vyšším platbám. Jedním z argumentů byly miliardové investice, jež Biškeku slíbila Moskva. Kyrgyzstán byl jedinou zemí na světě, kde nedaleko sebe, jen několik kilometrů, stály zahraniční vojenské základny USA (Manas) a Ruska (Kant).
Moskva proti vojákům USA na jejím "dvorku"
Postoj Kremlu k americkým vojenským zařízením v Kyrgyzstánu a Uzbekistánu, které sloužily podpoře jednotek USA a ISAF pod Hindúkušem, se postupně měnil. Ruský prezident Vladimír Putin jim dal v rámci společného boje s terorismem zprvu požehnání.
Tento stav ale trval jen přibližně do roku 2005, kdy museli američtí vojáci opustit základnu Chanabád v Uzbekistánu. Důvodem byla americká kritika uzbeckého prezidenta Islama Karimova, který vládne zemi jako diktátor a jenž v květnu 2005 krvavě potlačil demonstraci v Anidžanu ve Ferganské kotlině, jež je dlouhodobě nestabilní oblastí. Svět hovořil o masakru a smrti stovek lidí. Karimov mluvil o potlačení islamistického povstání.
Otázkou ovšem zůstává, do jaké míry byla tehdejší roztržka mezi Washingtonem a Taškentem skutečná. Existují také názory, že vzájemné ochladnutí vztahů bylo jen hrané.
Přibližně v té době začalo Rusko tlačit na Kyrgyzstán, aby američtí vojáci z této bývalé sovětské republiky odešli. V místě, jež považuje za svůj strategický rajón, se Kreml díval na Američany s rostoucí nelibostí.
Moskva za to roku 2008 slíbila tehdejší kyrgyzské hlavě státu Kurmanbeku Bakijevovi miliardy dolarů jako úvěry a investice do vodních elektráren. Prezident si peníze vzal, ale vojáky USA v zemi ponechal. O dva roky později ale Bakijeva svrhli.
Se stejnou nabídkou, respektive s požadavkem, přišel Putin roku 2012 za novým prezidentem Atambajevem. Ten si peníze vzal také, ale oproti svému předchůdci dodržel své slovo. V Manasu si začali balit kufry.
Kreml tlačí Kyrgyzstán k tomu, aby přistoupil k Euroasijskému svazu, který vznikl koncem letošního května v Astaně a jehož členy jsou Rusko, Bělorusko a Kazachstán. Moskva se v tomto projektu inspiruje integračními snahami Evropské unie.
Pentagon se pokusil nahradit Manas alespoň částečně Rumunskem. Rusové plánují svou základnu v Kyrgyzstánu dále rozšiřovat. V oblasti, která mimo jiné láká svými bohatými zásobami roky a plynu, lze vyklizení Manasu americkými vojáky považovat za ruský úspěch.
Konečně odtáhli. Měli zůstat...
Na rozdíl od řady asijských zemí neexistují v Kyrgyzstánu žádné výraznější protiamerické nálady. Masové protesty se nekonaly. Místní obyvatelstvo je přitom ohledně politiky poměrně impulzivní. Nemine snad měsíc, aby rozezlení občané neblokovaly nějakou silnici, či neobsadili nějakou veřejnou budovu. Za minulých deset let vyhnali ze země dva prezidenty.
Výhrady proti americkým a aliančním vojákům ale existovaly - a byly poměrně závažné.
Kyrgyzský soud odsoudil jednoho amerického servisního manažera ke čtyřem letům odnětí svobody za to, že se na jedné domorodce snažil za úplatu vynutit sexuální služby. Když se ho policisté snažili uklidnit, byl na ně údajně sprostý a choval se násilnicky.
Zmíněný rozsudek byl ale výjimkou, třebaže na americké vojáky byla podána řada trestních oznámení. Ti ale nespadali pod kyrgyzskou jurisdikci, chránila je diplomatická imunita. Místní média opakovaně informovala o aliančních důstojnících a vojácích zapletených do kriminality spojené s drogami.
Podle tamního tisku je také ve hvězdách, zda USA zaplatí škody napáchané na životním prostředí. Podle jeho ochránců vypouštěla alianční letadla nad oblastí kolem Manasu značné množství kerosinu.
Někteří místní aktivisté hovoří o zvýšeném počtu onemocnění rakovinou či potratech. Údajně rovněž klesly zemědělské výnosy. Podobné poznatky ale nelze potvrdit z nezávislých zdrojů.
"Kyrggyzstán měl s oběma základnami (americkou a ruskou) jedinečný geopolitický význam," kritizuje kyrgyzský politolog Mars Sariev odchod Američanů z Manasu. Teď se podle něj jeho země stane nevýznamným zadním dvorkem Ruska.
Také část domácí opozice lituje, že se vláda v Biškeku rozloučila s vojáky USA a NATO. Bylo by lepší, kdyby zůstali, ozývá se z jejích řad.
Pentagon si za Manas musel najít náhradu. Už loni v říjnu se báze začala postupně stěhovat na letiště v rumunské Constanțě na pobřeží Černého moře.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.