Spíše jako referendum než prezidentské volby působí nedělní hlasování v Rusku, ze kterého vzejde hlava státu na dalších šest let. Podle všech průzkumů má hlavní - a jediný - favorit, stávající prezident Vladimir Putin, drtivé vítězství hned v prvém kole jisté.
Otázka zní jen, s jak velkou podporou a za jaké účasti se čtvrtý Putinův triumf v prezidentských volbách odehraje. Měřítkem bude výsledek z předchozích voleb před šesti lety, kdy pro něj hlasovalo 45,6 milionu Rusů, znamenajících 63,6 procenta hlasů. Účast přesáhla 65 procent. V médiích se přemílá údajný pokyn Kremlu, že nyní je cílem 70 procent hlasů při účasti 70 procent.
Zbývajících sedm kandidátů je, jak se zdá, jen do počtu. "Drama" tkví v tom, zda druhou příčku obsadí "jahodový král" kandidující za komunisty Pavel Grudinin, nebo vůdce nacionalistů Vladimir Žirinovskij; průzkumy jim slibují zhruba desetinu hlasů z toho, co Putinovi s přízní okolo 70 procent voličů. Skóre ostatních uchazečů se pohybuje v rozmezí statistické chyby.
Hlavní protikandidát vyloučen
Hlavní Putinův soupeř, opoziční předák Alexej Navalnyj, byl z klání vyloučen pod záminkou pravomocného odsouzení k podmíněnému trestu za údajné krádeže; jeho první proces zrušil verdikt Evropského soudu pro lidská práva, ale opakovaný proces skončil navlas stejným rozsudkem, prý i se stejnými pravopisnými chybami. Navalnyj vybízí ke "stávce voličů", tedy k bojkotu hlasování.
"V prezidentských volbách by ve smyslu slova volby mělo být na výběr," poznamenal liberální list Vedomosti. A představil vizi, jak vůči Putinovi, harašícímu novými zbraněmi, stane "mírový" kandidát: vždyť Rusko už 70 let nikdo nepřepadl a každý rubl na zbraně půjde z peněz na zdraví a vzdělání.
Mezitím vztahy se Západem pod vlivem rusko-amerických sporů v Sýrii i britské odvety za otrávení dvojího agenta klesly tak hluboko pod bod mrazu, že situaci začíná tisk přirovnávat ke karibské krizi, kdy válka mezi jadernými velmocemi visela na vlásku.
Vůdce schopný vyvést Rusko z chaosu
"Je snadné řídit zemi, která má nepřátele," řekl ČTK Ruslan Grinberg z Ruské akademie věd k nynějšímu ovzduší v zemi, připomínající pevnost obklopenou nepřáteli. A v obležené pevnosti se nějaké liberální reformy čekat nedají, shodují se politologové. Putin ovšem bývá vykreslován právě jako vůdce schopný vyvést Rusko z chaosu, bídy a úpadku zpět do postavení velmoci, která je s to vypořádat se s jakoukoliv hrozbou.
Prezident končí svou kampaň právě na Krymu, jehož anexe mu v březnu 2014 zajistila rekordní popularitu. Tu nepošramotily ani boje na východě Ukrajiny, ani syrské tažení, natož obviňování z ruského vměšování do amerických voleb.
Velkoměsta bohatnou, provincie se vylidňují
A ekonomika? Pokud o jejím stavu vypovídá prodej aut, tak po letech půstu zase začíná šlapat. Loni prodej nových aut stoupl o 12 procent, ojetin o dvě procenta. Jenže situace vypadá úplně jinak v bohaté Moskvě, předstihující novostí vozového parku i Německo, a jinak na druhém konci země, kde na jedno nové auto připadá prodej padesáti ojetin. Oproti Moskvě jsou totiž jinde v Rusku platy poloviční i třetinové. Velkoměsta bohatnou, provincie se vylidňují. Nejde jen o venkov, zanikají i celá města. Také odbyt nových aut je oproti stavu z roku 2012, kdy se Putin po čtyřech letech vrátil do Kremlu, poloviční: tehdy se prodaly tři miliony vozů, loni necelých 1,6 milionu. Ani nemluvě o "20 milionech Rusů pod hranicí chudoby", jak argumentuje Navalnyj, který současně ukazuje prstem na obří majetky zkorumpované elity.
Skončí někdy Putinova éra? To je otázka, která vyvstane hned po neděli a bude se opakovat až do konce mandátu v roce 2024. Podle ústavy, zakazující více než dva mandáty za sebou, by si měl dát přestávku. Ale už jednou, v roce 2008, našel Putin způsob, jak odejít, aniž by odešel.
