Jen sedm procent Rusů by nyní vyšlo do ulic protestovat proti krizi a zhruba pětina spoluobčanů by je podpořila. Většina je smířena s tím, že krizi je třeba přetrpět i za cenu uskromňování. Vyplývá to z průzkumu střediska VCIOM, jehož výsledky byly dnes zveřejněny v Moskvě.
Rusko prožívá nejhorší krizi za posledních deset let, bez práce je více než šest milionů Rusů a ekonomika ztratila desetinu své výkonnosti. Ale protesty proti krizi jsou dosud vzácné. Větší rozruch jen počátkem léta vyvolal protest nezaměstnaných v městečku Pikaljovo u Petrohradu, ale výbuch nespokojenosti osobně zažehnal premiér Vladimir Putin.
ČTĚTE TAKÉ: Rusko svírá krize. Hrozí pouliční nepokoje
"Rusové se krizi psychologicky přizpůsobili. Převládá názor (tří pětin dotázaných), že situaci lze ještě přetrpět. Nálada ohledně vyhlídek do budoucna je mírně optimistická," uvedl ředitel VCIOM Valerij Fjodorov.
"Nemáme pocit, že by hrozila druhá vlna krize," souhlasil na tiskové konferenci se sociologem gubernátor Ivanovské oblasti z centrálního Ruska Michail Men. Nejhoršímu podle něj zabránila státní pomoc, za problém však nyní považuje vysoké podpory v nezaměstnanosti, které odrazují od hledání nové práce.
Relativně největší nespokojenost i podle průzkumu vládního střediska panuje ve velkých městech s více než půlmilionem obyvatel. Zde situaci za nesnesitelnou považuje téměř pětina dotázaných, oproti 13 procentům v celostátním průměru.
Nejlépe se s krizí podle průzkumu vyrovnali obyvatelé Moskvy a Petrohradu, kteří také nejlépe hodnotí vlastní situaci a jsou nejméně nakloněni protestům.
Za normální nyní situaci v zemi považuje každý druhý Rus, zatímco v březnu jen každý čtvrtý. Pesimistů, vidících vše v černých barvách, ubylo z 58 na 35 procent.
Jako hlavní dopady krize Rusové vnímají zdražování (85 procent dotázaných) a pokles příjmů domácností (40 procent), takže v důsledku jsou nuceni si odříkat. Šetří nyní naprostá většina Rusů, skoro polovina na všem, třetina alespoň částečně. Nejvíce se cítí nuceni se uskromnit právě obyvatelé velkých měst. Naopak 16 procent dotázaných si podle svých slov odříkat vůbec nemusí.
Podle statistik inflace nyní klesá, ale to veřejné mínění dosud nezaznamenalo. Ale v dalším poznatky z průzkumu odpovídají oficiálním číslům: v srpnu tržby v maloobchodu klesly o 9,8 procenta, nejvíce za posledních deset let, a disponibilní příjmy domácností se propadly o 6,8 procenta, nejrychleji od letošního ledna.
Barometrem situace jsou podle místopředsedy sdružení regionálních bank Olega Ivanova spotřebitelské úvěry. Ty nyní splácí okolo 35 milionů Rusů, tedy prakticky každá třetí rodina. Ale meziročně k letošnímu září zájem o tyto půjčky klesl o 15 procent, v některých regionech dokonce o více než třetinu.
Zájemců o úvěry prudce ubylo i z řad malých podnikatelů. Vklady v bankách od šetřících občanů sice vzrostly, ale to jsou podle bankéře "krátkodobé peníze", zatímco prostředky pro dlouhodobé investice nadále chybějí.
Foto: ČTKAP a Profimedia
