Přes 11 tisíc podpisů se zatím podařilo lotyšským ruskojazyčným aktivistům shromáždit pod petici požadující vyhlášení ruštiny za druhý státní jazyk země vedle lotyštiny. Podle ústavy potřebují organizátoři petice získat podporu nejméně desetiny lidí s volebním právem, tedy kolem 155 tisíc, aby se návrhem zabýval parlament.
Lotyština sama je malý jazyk. Jako mateřským jím hovoří jen zhruba půldruhého milionu lidí. Z tohoto důvodu se lotyštinu odmítá učit i většina diplomatů či jejich rodinných příslušníků, kteří v této pobaltské zemi nějakou dobu pobývají. Mimo Lotyšsko je jim totiž tento jazyk v podstatě k ničemu.
Iniciativa Lotyšů ruské národnosti nazvaná Za rodný jazyk začala letos v březnu. V lotyšských městech vzniklo přes 600 míst, kde jsou vystaveny podpisové archy. Dalších 39 takových míst je v zahraničí, především v Rusku, kam někteří Lotyši jezdí za prací.
Organizátoři petice tvrdí, že jejich akce je odvetou za výzvy lotyšských národně orientovaných aktivistů, kteří požadují zavedení lotyštiny jako vyučovacího jazyka na všech lotyšských školách. Pokus o shromažďování podpisů pod takovou pozici však skončil nezdarem.
Otázka ruštiny je v Lotyšsku mimořádně citlivá. V zemi žije asi 2,3 milionu lidí, z nichž třetina se hlásí k ruské národnosti. Silná ruská menšina je v Lotyšsku dědictvím sovětské minulosti, k níž má většina Lotyšů negativní vztah.
V éře předválečného nezávislého Lotyšska žilo v zemi asi jen devět procent Rusů.
