Proruský premiér krymské vlády Sergej Aksjonov odmítl jednání s novým ukrajinským režimem v Kyjevě o autonomii poloostrova. O případném odtržení Krymu od Ukrajiny podle Aksjonova rozhodnou sami obyvatelé Krymu v nadcházejícím referendu na konci měsíce.
"Hlavní problém tkví v tom, že my tu vládu, která nám nabízí jednání, nepovažujeme za legitimní," řekl Aksjonov. Prý se už setkal s dvěma emisary z Kyjeva, ale odbyl je rozhovorem na chodbě. Na dotaz ohledně případného odtržení Krymu od Ukrajiny uvedl, že o tom mohou rozhodnout jen obyvatelé poloostrova. "Občané, kteří žijí na našem autonomním území, mohou vykonat jakýkoliv výběr a my splníme jejich vůli," prohlásil.
Krym, kde se asi tři pětiny obyvatel hlásí k ruské národnosti, je rovněž sídlem ruské Černomořské flotily. Ruské jednotky v uplynulých dnech poloostrov ovládly. Aksjonov byl zvolen novým premiérem na jednání místního sněmu, které se odehrávalo pod kontrolou zamaskovaných ozbrojenců.
Za stejných okolností sněm vyhlásil i referendum, jehož datum posléze přesunul už na 30. března. Kyjev tato rozhodnutí neuznává.
Aksjonov se již dříve pochlubil tím, že odeslal ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi dopis s žádostí o pomoc. Následně Putin od horní komory ruského parlamentu získal jednomyslný souhlas s případným nasazením ruských ozbrojených sil na území Ukrajiny až do normalizace situace v sousední zemi.
Putin v úterý před novináři tvrdil, že na Krymu nezasahovali ruští vojáci, ale místní domobrana, a také ujistil, že nevidí nutnost vyslat ruské vojáky na Ukrajinu.
Kyjev naopak podle agentury Interfax tvrdí, že Moskva k ovládnutí Krymu nasadila nejen jednotky ruské Černomořské flotily, která má hlavní základnu v krymském přístavu Sevastopol, ale i tisíce vojáků z dalších koutů Ruska, včetně výsadkové brigády z Uljanovska, brigády speciálních sil z Krasnodaru či čečenského praporu Východ.
Ukrajinci a Rusové se atakují na webu
Krize na Ukrajině se přelila na internet, kde hackeři z obou stran provádějí velké počítačové útoky proti zpravodajským serverům protistrany. Informoval o tom list The New York Times.
Bezpečnostní odborníci uvádějí, že nyní zažívají nezvykle vysoký počet útoků DDoS (denial-of-service, odmítnutí služby), při nichž hackeři zaplaví server vysokým počtem požadavků ve stejnou chvíli, a vyřadí ho tak z provozu. Tyto útoky byly zaměřeny jak na prozápadní, tak proruské ukrajinské zpravodajské weby.
Při nejméně jednom případu se hackerům úspěšně podařilo znectít internetovou stránku Kremlem financované zpravodajské sítě Russia Today, kde v titulcích a článkách slovo "Rusko" nahradilo slovo "nacisti". Jeden z titulků pak například zněl: "Putin: Nacističtí obyvatelé, vojáci jsou ohrožováni na Ukrajině, potřebují ochranu ozbrojených sil."
Zatím ale podle odborníků aktivita hackerů nedosahuje úrovně počítačových útoků zaměřených například na Estonsko během měsíc trvajícího on-line útoku v roce 2007, který tuto pobaltskou zemi téměř ochromil.
A nedosahují ani úrovně útoků proti Gruzii v roce 2008, kdy během posledních týdnů před ozbrojeným rusko-gruzínským konfliktem servery hostící gruzínskou vládu, média, komunikace a dopravu byly pravidelně ochromeny masivním přívalem dat.
Ukrajinští policisté zasáhli proti Rusům v Doněcku
Ukrajinská policie dnes v Doněcku na východě země vytlačila z kanceláří úřadu gubernátora proruské aktivisty (podle slovníku Kyjeva "radikály"), kteří obsadili hlavní zasedací síň na protest proti mocenským změnám v Kyjevě. Na střeše budovy byla znovu vztyčena ukrajinská vlajka místo ruské, kterou tam o víkendu promoskevští aktivisté připevnili na znamení odporu proti novému režimu v Kyjevě.
Sídlo doněcké oblastní správy obsadili demonstranti na protest proti rozhodnutí úřadujícího prezidenta Oleksandra Turčynova dosadit do funkce gubernátora podnikatele Serhije Tarutu. Proruská sdružení v Doněcku jeho jmenování neuznávají a prosazují na vlivný post "lidového gubernátora" Pavla Gubareva. Ten kandidaturu přijal a obratem požádal o zásah ruskou armádu.
Policisté dnes oddílům proruských povstalců oznámili, že v budově oblastní správy je bomba a všichni musejí objekt vyklidit. Demonstranti se vzdálili z kanceláří, ale stále okupují vstupní halu.
S napětím nyní podle místních médií lidé v Doněcku očekávají stanovisko vlivného oligarchy Rinata Achmetova, nejbohatšího Ukrajince, který má v Doněcku své sídlo.
Achmetov se zatím k vyhrocenému konfliktu ve městě nevyjádřil, v minulých dnech pouze obecně podpořil zachování územní celistvosti Ukrajiny a vyslovil se pro politický dialog.
Mocenské vakuum v Doněcku mezitím vyplnil politik Andrej Šišackij, jehož do čela oblasti postavili místní zastupitelé. Šišackij, který má údajně Achmetovovu podporu, má Doněckou oblast řídit do doby, než se svých gubernátorských funkcí bude moci ujmout Taruta.
