Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen dnes v Moskvě potvrdil, že dveře do aliance zůstávají pro Gruzii otevřeny.
Rusko se staví proti dalšímu rozšiřování Severoatlantické aliance, které považuje za ohrožení své bezpečnosti, a současné gruzínské vedení vnímá jako protivníka.
"Od summmitu v Lisabonu může Gruzie očekávat, že potvrdíme naše rozhodnutí, které zaznělo v roce 2008 v Bukurešti," řekl politický šéf NATO. Dodal, že se Gruzie může stát členem aliance, pokud bude plnit nezbytné požadavky a kritéria členství.
Rasmussen současně připustil, že Gruzie zůstává jablkem sváru mezi Ruskem a NATO, a to i z hlediska sporů o Abcházii a Jižní Osetii, dva separatistické regiony, které se s ruskou pomocí odtrhly od Gruzie. Kromě Moskvy však jejich nezávislost uznaly jen Venezuela, Nikaragua a tichomořský ministát Nauru, výměnou za ruskou pomoc.
"Podporujeme územní celistvost Gruzie a držíme se politiky neuznávání Jižní Osetie a Abcházie," připomněl generální tajemník. Doufá však, že "rozpory mezi Ruskem a NATO v této otázce nezastíní skutečnost, že máme i jiné oblasti a možnosti spolupráce."
Uvedl také, že NATO nechystá žádné plány na rozšíření své vojenské přítomnosti v Arktidě. Proti takové možnosti už dříve Rusko vyjadřovalo výhrady. "NATO nezvyšuje svou vojenskou přítomnost v Arktidě, aliance nemá takové záměry," citovala agentura ITAR-TASS hosta z Bruselu.
Rasmussen v Moskvě usiluje o větší ruskou podporu pro alianční operaci v Afghánistánu a o překonání ruských námitek vůči protiraketové obraně před lisabonským summitem NATO, kterého se zúčastní i ruský prezident Dmitrij Medveděv.
Pokud jde o Ukrajinu, Rasmussen konstatoval, že Kyjev za nového prezidenta Viktora Janukovyče změnil kurz, který dříve směřoval ke členství v alianci. "Nikoho nenutíme vstupovat. Každá země si musí sama vybrat příští vztahy s NATO," řekl a dodal, že nedávno mu ukrajinské vedení potvrdilo, že bude plnit dosavadní závazky v rámci spolupráce s NATO.
