Ukrajinský filmový režisér Oleh Sencov, který v ruském vězení již téměř 40 dnů drží hladovku za osvobození ostatních ukrajinských vězňů, má problémy s ledvinami a srdcem. Uvedla to ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denysovová s odvoláním na vězňova obhájce Dmitrije Dinzeho. Vězeňská správa naopak ujišťuje, že vězeň je "v uspokojivém zdravotním stavu". Kvůli možné výměně vězňů ukrajinský prezident podruhé během dvou týdnů volal svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi.
"Právě jsem hovořila s advokátem, který se setkal Olehem. Podle něj je Oleh nyní na ošetřovně, má problémy s ledvinami a srdcem," uvedla ombudsmanka, které ruské úřady dosud schůzku s vězněm neumožnily.
Denysovová dodala, že Sencov podle advokáta denně vypije 3,5 litru vody a další dva litry dostává kapačkou. Po 26 dnech hladovky u něj nastala krize, kvůli které jej převezli do nemocnice mimo vězení, kde mu lékaři chtěli nasadit výživu, ale Sencov odmítl. "Podle advokáta se krize kdykoliv může zopakovat," uvedla ombudsmanka.
"Zdravotní stav Oleha Sencova je uspokojivý," ujistila naopak vězeňská správa. Ta popřela, že Sencova násilím krmí, jak se objevilo v médiích. Namísto toho "se provádí podpůrná terapie, určená na podporu základních funkcí orgánů", aby se zabránilo "komplikacím". Sencov je "pod stálým dynamickým dohledem zdravotníků", kteří jej každý den vyšetřují.
Jednačtyřicetiletý filmař drží hladovku od 14. května. Tvrdí, že je připraven zemřít, aby dosáhl osvobození "všech ukrajinských politických vězňů" z ruských věznic.
Znepokojení nad Sencovovým osudem v Kyjevě vyjádřili velvyslanci zemí ze skupiny G7, která sdružuje USA, Kanadu, Japonsko, Německo, Británii, Francii a Itálii.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko v telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem probíral téma výměny Rusů vězněných na Ukrajině a Ukrajinců v Rusku. Porošenko také naléhal, aby Sencova a další ukrajinské vězně směla navštívit ukrajinská ombudsmanka.
Šlo již o druhý telefonický rozhovor obou prezidentů během necelých dvou týdnů. I 9. června hlavy států hovořily o výměně vězňů.
Problém vězňů nastolilo prudké zhoršení vztahů mezi oběma zeměmi po ruské anexi Krymu v březnu 2014. Pro Ukrajince se stal zosobněním ruské zvůle právě Sencov, odsouzený ruským soudem k 20 letům za údajné teroristické akce na Krymu. Soudní proces označila Amnesty International za "stalinský", kritizovala jej i Evropská unie a USA.
V Rusku zase způsobilo pobouření květnové zatčení šéfa kyjevské odbočky ruské agentury RIA Novosti Kyryla Vyšynského. Novinář byl obviněn z velezrady, které se podle úřadů dopustil šířením nepravdivých informací o ruské anexi Krymu a válce v Donbasu. Hrozí mu trest až 15 let vězení. Případy Sencova, Vyšynského a některých dalších vězňů vyvolaly silnou kritiku v zahraničí.
