Zima za dveřmi
Separatisté dluží Kyjevu miliardy za plyn. Kdo je zaplatí?

Kyjev dluží Moskvě, Donbas dluží Kyjevu. Samozvané republiky opolčenců na východě Ukrajiny, které volbami o víkendu učinily další významný krok k nezávislosti, mají nepříjemně vysoké dluhy za zemní plyn vůči Ukrajině. Otázka je, kdo je uhradí, a dále, kdo bude povstalecká území Doněcku a Luhansku zásobovat plynem v budoucnu. Bude to Rusko?

Tak by si to každopádně představoval ukrajinský ministr financí. Olexandr Šlapak vyjádřil minulý týden nevoli nad tím, že vedení separatistických republik dosud nezaplatilo za dodávky plynu ukrajinskému energetickému podniku Naftogas (NAK; Нафтогаз України).

O zásobování plynem odtrženeckých území by se měla podle Šlapaka starat Moskva. Dluhy těchto oblastí zmíněnému koncernu mezitím narostly na přepočtu zhruba 6,8 miliardy korun.

Při trilaterálních jednáních o plynu mezi Ukrajinou, Ruskem a Evropskou unií dosud nebylo tématem, alespoň ne oficiálně, že by separatisty mělo zásobovat Rusko, uvedl Jurij Korolčuk z kyjevského Institutu pro energetické strategie. "Otázky, které se týkají Krymu nebo dění v Doněcké pánvi, nebyly dosud předmětem třístranných rozhovorů," řekl Korolčuk.

Zvláště EU chtěla, aby tyto otázky zůstaly mimo.

Vedení Doněcké lidové republiky (DLR) už samo začalo iniciovat, aby jejich zásobování plynem převzalo Rusko. Domobranci dokonce začali obnovovat plynovod Taganrog-Mariupol, který byl uveden do provozu v padesátých letech minulého století za časů Sovětského svazu, ale od roku 2009 se nepoužívá.

Taganrog je přístavní město u Azovského moře v Rostovské oblasti v Rusku, Mariupol je (zatím) pod vládou Kyjeva.

Taganrog a Mariupol od sebe dělí pouhých 119 kilometrů. Plynovod vede územím Ruska, povstaleckých republik a Ukrajiny. Moskva by jím tudíž mohla separatisty plynem zásobovat.

Vedení Doněcku začátkem září oznámilo, že o záležitosti už vede s Ruskem jednání, ruská vláda to ale nepotvrdila. Pokud by se ale vedení oživilo, ruský plyn by do Doněcku a Luhansku mohl proudit.

Bylo by to ale právně problematické, protože separatistické republiky jsou stále ukrajinským státním územím. Dodávky plynu mezi Ruskou federací a Ukrajinou upravuje dohoda mezi Naftogazem a Gazpromem z roku 2009.

Další problém je, že plynovod Taganrog-Mariupol je s největší pravděpodobností majetkem Naftogazu, upozorňuje Sergej Pikin, ředitel ruského Fondu energetického rozvoje. Aby mohlo Rusko dodávat plyn do Doněcké pánve a vyvázat se ze smlouvy s Naftogazem, musel by, alespoň z právního hlediska, Kyjev nejprve uznat samostatnost odtrženeckých oblastí. Ale to je těžko představitelné.

Kdyby se tak ale stalo, mohlo by vlastnictví plynovodu Taganrog- Mariupol přejít na samozvané republiky. Tamní plynovod by se tak stal smluvním partnerem Gazpromu, vysvětluje Pikin.

Plyn pro povstalce by se ale mohl stát velmi drahou záležitostí. Jurij Korolčuk se domnívá, že potřeba tamního obyvatelstva a průmyslu činí asi šest miliard krychlových metrů. Toto číslo už přitom zohledňuje fakt, že mnoho průmyslových podniků na území ovládaném separatisty zastavilo práci.

V tamních zásobnících plynu je dosud odhadem jedna miliarda kubíků. Dalších pět miliard by se tedy mělo dokoupit. Pokud budeme vycházet z ceny 385 dolarů za jeden kubík, měli by Doněčtí vysázet za pět milionů krychlových metrů plynu zhruba 38 miliard.

Sama Ukrajina plánuje přitom pro vlastní potřebu koupit letos pouze čtyři miliardy kubíků. I když, v Kyjevě se hovoří o možném výrazně větším objemu.

Oblasti v Doněcké pánvi dluží Naftogazu podle údajů kyjevské vlády plus minus 33 miliard korun. Z toho, jak už řečeno, připadá na domobrance z Doněcku a Luhansku 6,8 miliardy korun. Kdo zaplatí už existující dluh, k tomu se zatím separatisté konkrétně nevyjádřili.

Napětí na plynové frontě mezi Moskvou a Kyjevem se minulý týden výrazně uvolnilo, když v Bruselu po dlouhých a obtížných jednáních došlo k průlomu. Bylo dohodnuto, že dodávky ruského plynu Ukrajině budou obnoveny začátkem listopadu do 48 hodin od zaplacení 1,45 miliardy dolarů jako první části dluhů Kyjeva a jako platby předem za surovinu do konce roku. Mluvčí Gazpromu dohodu označil za kompromis.

Šéf Gazpromu Alexej Miller uvedl, že Rusko už nebude vystavovat na plyn žádné kredity a že Ukrajině nebude finančně pomáhat. "Všechny finanční otázky, které Ukrajina má, musí vyjasňovat s mezinárodním společenstvím nebo s bankami," řekl Miller.

V tomto smyslu bude vytvořen zvláštní fond (Mezinárodní měnový fond, EU...) ve výši 2,5 miliardy eur, prohlásil unijní komisař pro energetiku Günther Oettinger. Písemně se to nicméně nijak nestvrdilo. Ruští experti nevidí v chybějících garancích žádný problém.

Kdyby totiž Brusel porušil ústní dohodu, velmi by to podle nich poškodilo image EU.

Jisté napětí kolem plynu ale stále trvá, neboť Rusové a Ukrajinci jsou nyní znepřátelené země.

Není proto vyloučeno, že Ukrajinci, také pod tlakem zoufalé ekonomické situace, začnou opět krást ruský plyn z dodávek pro země EU. Pro Brusel tak Ukrajina zůstává jako tranzitní země nejistým článkem.