Nejvážnější riziko prezidentských voleb, na kterých je v Rusku založena legitimita režimu, je nízká účast. A tu může způsobit přesvědčení, že nynější prezident Vladimir Putin bude mít příští rok na jaře znovuzvolení jisté. Tvrdí to šéf státní sociologické agentury Valerij Fjodorov.
"Legitimitu systému u nás neurčuje ani ústava, ani zákony, ale popularita prvního muže. Z toho vyplývá, že nízká účast je ranou legitimitě," řekl Fjodorov listu RBK.
Naposledy, při parlamentních volbách, nepřišla k urnám ani polovina voličů. V prezidentských volbách hlasuje tradičně více Rusů, protože Rusko je podle Fjodorova "superprezidentská" republika.
"Vysoká účast ve volbách ale bývá tehdy, když si lidé uvědomují, co mohou ztratit v případě vítězství někoho, kdo se jim nezamlouvá. Je ale šance, že v roce 2018 vyhraje někdo jiný než Putin? Jedině v případě, že Putin odmítne kandidovat a navrhne místo sebe někoho jiného. Bude-li sám kandidovat, taková šance neexistuje," konstatoval sociolog. V takovém případě ale voliči podle něj nebudou mít rozumný důvod se voleb zúčastnit, protože budou přesvědčeni, že Putin i tak zvítězí.
Jako příklad Fjodorov uvedl moskevské volby v roce 2013, kdy se favorizovaný starosta Sergej Sobjanin jen těsně vyhnul druhému kolu: k urnám totiž přišli všichni přívrženci opozice, aby hlasovali pro Alexeje Navalného považovaného za outsidera, zatímco ze Sobjaninových stoupenců se k urnám obtěžovali jen nemnozí, protože si mysleli, že starosta i tak bude zvolen. Což se stalo.
Za další rizika Fjodorov označil "kvalitu podpory", protože volit v Rusku chodí hlavně senioři, zatímco lidé, tvořící přidanou hodnotu země, se čím dál více politiky straní. I slabá účast (liberálnějšího voličstva) ve velkoměstech bude znamenat, že "pod systémem je položena bomba", podotkl sociolog.
K nutnosti mít silný výsledek v roce 2018 velí podle experta nejen domácí a zahraniční důvody, ale i perspektiva výběru Putinova nástupce v roce 2024, kdy z ústavních důvodů nebude moci Putin znovu kandidovat. Získá-li v roce 2018 Putin silný mandát, vyhraje tím nejen dalších šest let ve funkci, ale i rozhodující slovo ohledně výběru následníka.
Mobilizace voličů by neměla být úkolem pro úřady, ale podle Fjodorova "je nutné vytvořit zápletku", která voliče přiměje jít k urnám ve vlastním zájmu. Podle něj je to možné, a to jak výběrem Putinových soupeřů, tak agendou voleb, svou roli by mohla sehrát i zahraniční politika.
Fjodorov si však nemyslí, že by zápletku byl schopen vytvořit opoziční předák Alexej Navalnyj, který již oznámil svou kandidaturu - a pro případ, že jej Kreml k volbám nepustí, už vyzval své přívržence k bojkotu.
Sám Putin ještě neoznámil, zda bude kandidovat, všeobecně se to ale předpokládá.
