Kriminální případ nelegálních heren u Moskvy, které prý za desítky milionů rublů "chránili" místní prokurátoři a policisté, se rozpadá. Ruský nejvyšší soud totiž na podnět generální prokuratury shledal jako nezákonné uvalení vazby na organizátory herního byznysu, a tak zpochybnil i jejich následná doznání. Záminkou k verdiktu se podle tisku stalo formální pochybení ve formulaci obvinění.
"Klíčový svědek obžaloby, exprokurátor Dmitrij Urumov, který aktivně spolupracoval s vyšetřovateli, už odvolal části svých přiznání. 
A tím problémy vyšetřovatelů nekončí," uvedl list Kommersant a ironicky dodal, že "díky zesílenému prokurátorskému dohledu se případ, který nadělal tak velký rozruch, prakticky zhroutil".
Tento obrat také může zabránit snaze vyšetřovatelů dosáhnout toho, aby Polsko vydalo do vlasti bývalého prvního zástupce náčelníka oblastní prokuratury Alexandra Ignatěnka, který v aféře figuruje jako nejvýše postavený činitel. O setrvání Ignatěnka ve vazbě či propuštění na svobodu rozhoduje soud v polském městě Nowy Sacz.
Aféra s hráčskými doupaty v okolí Moskvy, odhalenými tajnou službou a federálními vyšetřovateli počátkem loňského roku, otřásala samými základy ruské justice. Síť nelegálních heren v okolí Moskvy vynášela v přepočtu nejméně 90 milionů korun měsíčně, přičemž prý až 80 procent zisku putovalo do kapes zkorumpovaných prokurátorů a policejních důstojníků.
Experti však nevylučovali, že za skandálními odhaleními se může skrývat boj jednotlivých složek režimu o to, kdo bude výnosné podnikání kontrolovat.
Roční obrat ruského hazardu se před zákazem odhadoval na až šest miliard dolarů (asi 110 miliard korun podle tehdejšího kurzu).
V Rusku platí tři roky zákon, který kasina vykázal do čtyř přesně vymezených zón na periferii země, kde však vesměs žádné herny nevznikly. Hráčský byznys totiž bez ohledu na zákaz ve velkých ruských městech dál kvete. Loni dokonce tehdejší prezident Dmitrij Medveděv osobně předvedl "žasnoucímu" generálnímu prokurátorovi internetové stránky se seznamy hráčských doupat.
