Ukrajinský premiér Mykola Azarov nabídl prezidentovi Viktoru Janukovyčovi svou rezignaci. Azarovova demise je jednou z klíčových podmínek opozice na urovnání vnitrostátní krize. Opozice žádá také Janukovyčův odchod. Ukrajinský parlament pak výraznou většinou zrušil devět nedávno přijatých zákonů, které opozice, aktivisté i Evropská unie považovali za nedemokratické. To byla další podmínka opozice.
"Učinil jsem osobní rozhodnutí a požádal prezidenta Ukrajiny, aby přijal mou rezignaci na post ukrajinského premiéra," uvedl v prohlášení Azarov. Dodal, že jeho odchod má otevřít další možnosti pro hledání kompromisu, který by v zemi poklidnou cestou vyřešil hluboký politický rozkol.
"Konfliktní situace v zemi ohrožuje ekonomický a sociální rozvoj Ukrajinu, je hrozbou pro celou ukrajinskou společnost a každého občana," sdělil premiér. Kompromis, který je třeba najít, označil za "sociálně-politický".
Vitalij Kličko, jeden z opozičních představitelů, označil Azarovovo rozhodnutí dát svou funkci k dispozici za snahu zachránit si tvář a zároveň za krok směrem k vítězství opozice
Na rozdíl od Janukovyče, který v posledních dnech předložil představitelům opozice několik smírčích nabídek, zastával Azarov vůči protivládním demonstrantům rázný postoj. Před týdnem ve švýcarském Davosu, kde se účastnil Světového ekonomického fóra, novinářům řekl, že požadavek opozičních vůdců na vypsání předčasných prezidentských voleb je nereálný, a akce protestujících označil za pokus o státní převrat. O demonstrantech v kyjevských ulicích hovořil jako o teroristech.
Za "den posledního soudu" označuje ukrajinská opozice dnešní mimořádnou parlamentní schůzi, s níž mnozí v Kyjevě spojují naděje na odvrácení hrozící konfrontace a rozpadu země.
Prezident Viktor Janukovyč minulý týden slíbil, že parlament projedná reformu protidemokratických zákonů schválených v polovině ledna, amnestii pro zadržené demonstranty, úpravu prezidentských pravomocí a reformu vládního kabinetu. Návrh prezidenta, aby opoziční lídři Arsenij Jaceňuk a Vitalij Kličko obsadili klíčové vládní posty, opozice odmítla.
Devět nedávno přijatých zákonů, které opozice, aktivisté i Evropská unie považovali za nedemokratické, parlament kolem poledne výraznou většinou zrušil. Zákony i pod tresty vězení zakazovaly účast na protestech u státních nebo místních úřadů nebo na nepovolených demonstracích.
Poslanci zmíněný balík zákonů schválili 16. ledna, dnes však 361 poslanců souhlasilo s jeho zrušením. Podle dostupných zpráv se na dnešní zasedání parlamentu dostavilo 412 ze 450 zákonodárců. Zrušení sporné právní úpravy se očekávalo, neboť se na tom opozice dohodla s prezidentem Viktorem Janukovyčem.
Po skončení pondělní, více než čtyřhodinové schůzky opozičních předáků s hlavou státu oznámila ministryně spravedlnosti Olena Lukašová, že strany se dohodly na amnestii pro zatčené protivládní demonstranty a na zrušení sporných zákonů, po jejichž přijetí následovala radikalizace protestů.
Opoziční strany jsou v parlamentu v menšině a na vyhlášení mimořádných parlamentních nebo prezidentských voleb nemají dostatek hlasů. Vládní Strana regionů se při hlasování opírá o hlasy komunistů a řady nezařazených poslanců. Opozice se své záměry často snaží prosadit blokádou řečnické tribuny či celého jednacího sálu. "Ve sněmovně se může stát cokoli, počínaje zatčením opozičních vůdců přes vyhlášení výjimečného stavu až po pád vlády," napsala agentura Unian.
Štáb "národního odporu" vyzval demonstranty, aby v poledne, tedy v 11 hodin, mobilizovali veškeré síly na centrálním kyjevském náměstí Nezávislosti. Opoziční aktivisté by měli podpořit poslance v jejich snaze "odvrátit konfrontaci, obnovit občanská práva a vrátit se k jednání s Evropskou unií".
Během parlamentní schůze bude v Kyjevě eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle, není ale zřejmé, zda se schůze přímo zúčastní. Účast na jednání plánuje šéf zahraničního výboru Evropského parlamentu Elmar Brok a řada europoslanců. Mezi hosty schůze budou i bývalí prezidenti Leonid Kravčuk, Leonid Kučma a Viktor Juščenko.
Oproti původním plánům je večer v ukrajinské metropoli očekávána i ministryně zahraničí Evropské unie Catherine Ashtonová, která měla do Kyjeva přiletět až ve čtvrtek. Šéfka evropské diplomacie odcestuje na Ukrajinu po dnešním summitu EU s Ruskem, jehož se zúčastní prezident Vladimir Putin.
