Nepovedený atentát
Špatný zrak Fanny Kaplanové zachránil Leninovi život

Fanny Kaplanová se narodila 10. února 1890. Jako jedno ze sedmi dětí z židovské rodiny neměla před sebou zářnou budoucnost. Přesto se zapsala do historie - a to nepovedeným atentátem na Vladimira Iljiče Lenina. Ten smrti unikl jen o vlásek, utrpěl však vážná zranění. Bylo hned jasné, že osud útočnice po pokusu o vraždu bolševického vůdce bude zpečetěn.

Již od svých raných se Fanny projevovala jako velmi sebevědomé a impulzivní děvče. Už jako velice mladá se stala politickou revolucionářkou. Nejdříve koketovala s anarchismem a později vstoupila do Strany socialistů-revolucionářů (eserů). Svůj první atentát spáchala v pouhých 16 letech, kdy byla zatčena za pokus o vraždu generálního guvernéra Kyjev. Bomba vybuchla předčasné, ale i tak zemřel carský úředník. Fanny byl chycena a odsouzena k těžké práci v solných dolech na Sibiři. Po 11 letech byla propuštěna díky rozsáhlé amnestii, ale zdraví už měla podlomené. Trpěla občasnou slepotou, což později Leninovi zachránilo život.

Atentát na Lenina měla Fanny naplánovaný na 30. srpna 1918. Důvodem byl rozkol mezi esery, ke kterým dívka patřila, a bolševiky. Ti zakázali všechny politické strany a Fanny se v tu chvíli rozhodla zavraždit vůdce bolševiků Lenina. Když odcházel po proslovu v Michelsonově továrně a právě nastupoval do auta, ozvaly se tři rány. Jedna kulka proletěla límcem jeho kabátu, ale zbylé dvě zasáhly cíl. Lenin byl vážně zraněn, avšak alespoň částečně se uzdravil. Dva dny po atentátu byla Fanny odsouzena k trestu smrti, ten byl vykonán již následující den a dívka byla ve svých osmadvaceti letech zastřelena.

Následky atentátu na sebe nenechaly dlouho čekat. Otřesený Lenin vyhlásil rudý teror, během kterého tajná policie Čeka zatýkala, mučila a vraždila politické oponenty bez řádného soudního řízení. Počet obětí rudého teroru se odhaduje na 50 tisíc až 140 tisíc osob.