Vytvoření "Eurasijské unie" jako mocné protiváhy Evropské unie a dalších nadnárodních integračních seskupení bývalým sovětským republikám navrhl ruský premiér Vladimir Putin. Jeho článek v listě Izvestija naznačuje budoucí směr ruské zahraniční politiky po roce 2012, kdy bude Putin pro příštích šest let s největší pravděpodobností zvolen ruským prezidentem.
Svou představu silné regionální organizace Putin opírá o takzvaný Jednotný hospodářský prostor (JEP), který od ledna příštího roku na bázi dosavadní celní unie spojí Rusko s Běloruskem a Kazachstánem. Rozlehlá oblast se 165 miliony lidí má mít jednotný systém zákonů, odstraní překážky v pohybu pracovních sil, kapitálu a služeb.
"Tam se ale nezastavíme, klademe si ambiciózní cíl dosáhnout další, ještě vyšší úrovně integrace - vybudovat Eurasijský svaz," napsal premiér s tím, že k dosavadním třem členům JEP se v budoucnu připojí i Kyrgyzstán a Tádžikistán.
"Evropané potřebovali 40 let, než se od Evropského společenství uhlí a oceli dostali k plnohodnotné Evropské unii. Budování celní unie a JEP jde daleko rychleji, protože čerpá ze zkušeností EU a dalších regionálních sdružení," napsal Putin.
Celní unie spojující Rusko s Běloruskem a Kazachstánem, v níž Putin spatřuje integrační "most" mezi EU a rychle se rozvíjejícím asijsko-tichomořským regionem, ale zůstala poměrně omezeným projektem, protože mnohé státy bývalého SSSR se k ní odmítají připojit. Pobaltí je plně zapojeno do fungujících evropských institucí, Ukrajina se integraci s Ruskem vzpírá v obavě, že by narušila budování silných vazeb s Evropou. Nikam nevedl ani nátlak Kremlu, že by se v tom případě Ukrajině zlevnil ruský plyn, který je dlouhodobě spornou otázkou.
Demokracie a svoboda
Putin ale důvody k takovým obavám nevidí. "Nechceme se vůči nikomu vymezovat či se proti někomu stavět. Eurasijský svaz bude vznikat na univerzálních integračních zásadách jako nedělitelná část Velké Evropy sjednocené na principech svobody, demokracie a tržních zákonů," zdůraznil ruský premiér.
"Nejde o oživení bývalého SSSR, bylo by naivní restaurovat nebo kopírovat to, co je minulostí," napsal předseda ruské vlády. "Navrhujeme model mohutného nadnárodního sdružení, které by se mohlo stát jedním z pólů dnešního světa a účinnou 'sponou' mezi EU a asijsko-tichomořským regionem."
|
Postsovětské svazy |
|
Vedle síly kapitálu či zemního plynu jsou dalším nástrojem moskevských velmocenských ambicí rozličné aliance a integrační projekty, v lecčem se inspirující Evropskou unií nebo NATO. Nejhlubší je integrace Ruska s Běloruskem a pak s Kazachstánem, další země i neuznané státy (Abcházie, Jižní Osetie, Podněstří) vyjadřují zájem o podobné sblížení.
Společenství nezávislých států (SNS) Vzniklo zároveň s rozpuštěním SSSR v prosinci 1991, zahrnuje všechny bývalé svazové republiky kromě tří pobaltských, po válce s Ruskem vystoupila Gruzie. Velmi volné sdružení států, podniká například společné vojenské mírové mise. V jeho rámci byly počaty další integrační projekty, stále však selhává dohoda o volném obchodu.
Euroasijské ekonomické společenství (EAEC či EurAsEC) Počato r. 1996 jako celní unie Běloruska, Kazachstánu a Ruska, jež sama pokračuje progresivněji. Obdobné cíle – společný hospodářský prostor a celní unie. Členské státy: Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Rusko, Tádžikistán. Pozorovatelé: Arménie, Moldavsko, Ukrajina.
Celní unie Běloruska, Kazachstánu a Ruska Pokročilejší, "tvrdé jádro" integrace. Reálně vznikla 1. ledna 2010, od letošního července zrušeny celní kontroly. Brzy má pokročit k jednotnému hospodářskému prostoru s volným pohybem osob, zboží, služeb a kapitálu. Členové koordinovaně usilují o vstup do Světové obchodní organizace (WTO).
Svazový stát Od poloviny 90. let Rusko a Bělorusko podepsaly několik smluv, jejich naplňování kolísá s proměnlivými vztahy obou zemí. Vágní soustátí předpokládá vznik federace, nadnárodní instituce ale zatím nemají reálnou moc. Selhal i projekt společné měny. Svazový stát však má smysl pro občany, mohou bez formalit ve druhé zemi bydlet a pracovat.
Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO) Alianční smlouva podepsána roku 1992, organizace vznikla za deset let. Vojenská a bezpečnostní aliance, zahrnující Kolektivní síly rychlé reakce. V rusko-gruzínské válce ani za etnického násilí v Kyrgyzstánu organizace nereagovala. Členové: Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Rusko, Tádžikistán, Uzbekistán.
Šanghajská organizace spolupráce (SCO) Založena roku 1996, nejprve kvůli vzájemnému stahování armád od hranic. Hlavní prioritou je boj s terorismem, extremismem a separatismem, iniciativy má ale i např. v bankovním či energetickém sektoru. Členové: Čína, Kazachstán, Kyrgyzstán, Rusko, Tádžikistán, Uzbekistán. Včetně pozorovatelů (Indie, Írán, Mongolsko a Pákistán) zahrnuje přes polovinu lidské populace. |
