Stáhněte vojáky z Ukrajiny zpět na základny, vyzvalo NATO Rusko

Severoatlantická aliance vyzvala Rusko, aby stáhlo své vojáky na Ukrajině zpět na základny. Řekl to po jednání zástupců členských zemí generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Aliance podle něj dává také najevo hluboké znepokojení z rozhodnutí ruského parlamentu, který autorizoval použití ruských ozbrojených sil na Ukrajině.

Aliance obě strany vyzvala, aby neodkladně začaly hledat řešení situace ve vzájemném dialogu a s pomocí pozorovatelů Rady bezpečnosti OSN či Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

"Odsuzujeme ruskou vojenskou eskalaci na Krymu," prohlásil Rasmussen po několika hodinách jednání s velvyslanci aliančních zemí a také po schůzce s představiteli Ukrajiny. Ruské použití armády je podle NATO porušením mezinárodního práva. Moskva musí respektovat své závazky plynoucí z Charty OSN a ducha a principů OBSE.

Rusko za pomoci své armády o víkendu prakticky převzalo kontrolu nad ukrajinským poloostrovem Krym, kde většinu obyvatel představují Rusové. Navzdory odmítavým reakcím ze zahraničí, které hovoří o agresi, ruský parlament v sobotu schválil záměr prezidenta Vladimira Putina nasadit na Ukrajině ruské vojáky. Kreml to zdůvodnil ukrajinskou vnitropolitickou krizí a potřebou chránit životy Rusů. Kyjev dnes obvinil Moskvu z vyhlášení války a nařídil mobilizaci.

Ukrajinský velvyslanec při NATO Ihor Dolhov večer novinářům připomněl, že nejrůznější dosavadní výzvy Rusku, aby uklidnilo situaci, zatím úspěšné nebyly. Přesto jsou podle něj formulace, kterých dnes aliance použila, velmi důležité. "Věřím, že společně si s těžkou a extrémně vážnou výzvou mezinárodnímu společenství poradíme," řekl večer novinářům Dolhov.

Aliance opět vyzvala Rusko, aby uvolnilo situaci, dodrželo všechny své mezinárodní závazky, stáhlo vojáky na základny a nezasahovalo do dění na Ukrajině. Obě strany vyzvala k hledání mírového řešení v dialogu.

Ukrajinský velvyslanec připomněl chystané pondělní jednání ministrů zahraničí EU. Věří prý, že dnes začala vznikat "další opatření", která by mohlo NATO v rámci společné komise s Ukrajinou přijmout a která by mohla Kyjevu pomoci situaci uklidnit a změnit ji v politický proces. Opatření však neupřesnil - je podle něj třeba ještě práce a více konzultací.

Rasmussen řekl, že Ukrajina je cenný alianční partner a zakládající člen Partnerství pro mír. Spojenci podle něj budou nadále podporovat územní celistvost země a právo jejích občanů rozhodnout o vlastní budoucnosti bez cizího zasahování. NATO ale také zdůrazňuje potřebu respektu k lidským právům, ochranu menšin a vládu práva.

Rasmussen zároveň vyloučil, že by některý ze spojenců v této chvíli formálně požádal o aktivaci článku čtyři Charty NATO. Ten zavazuje členy aliance ke konzultacím vždy, když je podle názoru kteréhokoli z nich ohrožena územní celistvost, politická nezávislost nebo bezpečnost členské země. O podobném postupu před dnešním jednáním mluvilo Polsko a pobaltské státy. Podle generálního tajemníka aliance je ale jasné, že členské státy NATO v nynější situaci spolu vývoj konzultují každý den.

Aliance plánuje o situaci jednat v rámci společné Rady NATO-Rusko, dodal Rasmussen. Kdy by se takové jednání mohlo konat, neřekl, mnohé země však prý o této možnosti hovořily.