Přestože Rusko v pátek oznámilo, že dokončilo stahování svých jednotek a splnilo tak ujednání obsažené v dohodě o příměří s Tbilisi, podle gruzínského ministerstva vnitra ale ruská armáda zůstává v několika gruzínských městech. Pátek byl nejzazším termínem pro dokončení odsunu.
Moskva však upozornila, že na gruzínském území permanentně ponechá údajné mírové jednotky, aby zabránila novému krveprolití.
Polovičaté stažení do nárazníkových už v noci na dnešek kritizovali někteří západní politici a diplomaté. Berlín a Paříž hovoří o zdržovací taktice Moskvy. Úplné stažení vypadá jinak, konstatovala dnes různá evropská média.
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) už vytkla Rusku, že porušuje dohodu o příměří.Podle jejích pozorovatelů se ruské jednotky ještě v noci na dnešek zdržovali na gruzínském území a kontrolovaly některé důležité komunikace.Patří k nim i důležité pozemní spoje mezi Tbilisi a Černým mořem.
Ruské stahování skončilo v 19:50 moskevského času (17:50 SELČ), citovala v párek agentura ITAR-TASS ruského ministra obrany Anatolije Serďukova.
V Gruzii prý zůstali jen vojáci na kontrolních stanovištích, které tam Rusko zřídilo.
Gruzie a její západní spojenci mají ale podezření, že Kreml si chce pomocí svých vojsk udržet kontrolu nad bývalou sovětskou republikou.
Podle ruského ministra obrany Anatolije Serďukova zůstali v Gruzii jen vojáci na kontrolních stanovištích, které tam Rusko zřídilo. Ta byla vybudována v takzvaném ochranném pásmu poblíž hranic Jižní Osetie a další odštěpenecké gruzínské oblasti Abcházie. Gruzie legitimitu pásma a kontrolních stanovišť popírá.
Pokračující přítomnost ruských jednotek je emotivní otázkou pro Gruzíny, kteří získali po rozpadu SSSR v roce 1991 nezávislost.
Podle Reuters je také výzvou sílícímu vlivu USA v tomto regionu - významné pozemní obchodní trase mezi Evropou a Asii a tranzitním koridorem pro export ropy a zemního plynu z Kaspického moře, jenž Západ favorizuje, protože se vyhýbá území Ruska.
Kvůli postupu Rusů v Gruzii značně ochladly vztahy Ruska a Severoatlantické aliance. Po příkré reakci NATO Moskva ve čtvrtek oznámila, že zmrazuje vojenskou spolupráci s aliancí. Ta v pátek zahájila v Černém moři manévry, které prý byly už dlouho předem plánovány a s konfliktem nesouvisejí. Ruský generální štáb se ale ohradil, že nepřispívají ke stabilizaci rozbouřené situace v oblasti
Chronologie kavkazské krize |
| 7. srpna - Rusko obvinilo Gruzii z příprav války v separatistické Jižní Osetii. Gruzínský prezident Michail Saakašvili to odmítl, přestřelky prý vyprovokovala jihoosetská strana. Obě strany konfliktu se sice dohodly na příměří, boje na pomyslné hranici mezi Gruzií a Jižní Osetií ale neustaly. 8. srpna - Gruzínské jednotky vstoupily v 01:30 SELČ do jihoosetské metropole Cchinvali, kde začaly prudké boje. Rusko vyslalo do Jižní Osetie armádu a Saakašvili nařídil všeobecnou mobilizaci. Znepokojení vyjádřily NATO, EU i Rada bezpečnosti OSN (na rezoluci se ale nedohodla). Americký prezident George Bush jednal s ruským premiérem Vladimirem Putinem. 9. srpna - Rusko podle Gruzie bombardovalo cíle na gruzínském území. Rusové oznámili, že vytlačili gruzínské síly z Cchinvali. Gruzínský parlament vyhlásil "válečný stav" a do bojů vstoupila separatistická Abcházie. Putin řekl, že "z legálního hlediska jsou ruské akce v Jižní Osetii legitimní". Podle Ruska zahynulo v Jižní Osetii asi 2000 civilistů, Gruzie oznámila 200 obětí. 10. srpna - Rusko poprvé bombardovalo širší oblast Tbilisi a ruské vojenské lodě manévrovaly v Černém moři. Gruzie oznámila ruskému velvyslanectví v Tbilisi, že zastavuje vojenské akce a je připravena jednat o příměří. Moskva to odmítla. 11. srpna - Moskva odmítla příměří, jež dojednal se Saakašvilim francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner, a na dvou frontách zahájila mohutnou ofenzívu na gruzínském území. Ruské jednotky obsadily město Gori (60 kilometrů od Tbilisi), na gruzínské území pronikli i ruští vojáci z Abcházie, kteří získali kontrolu nad základnou v gruzínském městě Senaki. 12. srpna - Ruský prezident Dmitrij Medveděv nařídil konec ruských vojenských operací v Gruzii. Se svým francouzským protějškem Nicolasem Sarkozym, který pokračoval v diplomatickém maratonu v Moskvě, se posléze shodl na podmínkách ukončení bojů. 13. srpna - Americký prezident Bush i Gruzie obvinily Rusko z porušování příměří, což Moskva odmítla. Stejně tak Rusko popřelo, že by jeho vojáci loupili a drancovali. EU navrhla vyslat do Gruzie své pozorovatele. 14. srpna - Podle Gruzie vstoupily do Gori další ruské jednotky a Rusové operovali i v přístavu Poti. Medveděv jednal v Moskvě s "prezidenty" Jižní Osetie a Abcházie, kteří podepsali šestibodový plán příměří a oznámili, že jejich země jsou rozhodnuty získat nezávislost. Gruzínský parlament schválil odchod Gruzie ze Společenství nezávislých států. 15. srpna - Gruzie podepsala dohodu o příměří s Ruskem, kterou do Tbilisi přivezla ministryně zahraničí USA Condoleezza Riceová. Hlavní součástí dohody je požadavek okamžitého stažení ruské armády z Gruzie, netýká se ale budoucnosti Jižní Osetie a Abcházie. Riceová kritizovala Rusko, že nedodrželo své sliby ohledně ukončení vojenských operací v Gruzii. Podle německé kancléřky Angely Merkelové, která jednala v Soči s Medveděvem, byly některé ruské kroky v Gruzii nepřiměřené. 16. srpna - Medveděv podepsal dohodu o příměří s Gruzií. 17. srpna - Sarkozy varoval Medveděva před vážnými důsledky pro vztahy Ruska s EU, jestliže se ruské síly nestáhnou. 18. srpna - Ruská armáda oznámila, že se začíná stahovat z Gruzie. V ČR vyvolal konflikt spory poté, co prezident Václav Klaus důrazně přičetl odpovědnost za krizi na Kavkaze Gruzii. 19. srpna - Ministři zahraničí NATO se shodli, že Rusko vpádem do Gruzie překročilo přípustné meze a porušilo mezinárodní právo. Moskva označila závěry aliance za neobjektivní a pohrozila zhoršením vztahů. 20. srpna - Ruské jednotky se skutečně začaly z Gruzie stahovat, ovšem pomalu a v malém rozsahu. Rusko Radě bezpečnosti OSN předložilo vlastní návrh rezoluce ke konfliktu v Gruzii. Česká vláda schválila pomoc Gruzii ve výši 150 milionů korun. 21. srpna - Moskva sdělila NATO, že zastavuje vojenskou spolupráci s aliancí. Washington vzápětí vzkázal Moskvě, že nepočítá s obnovením spolupráce do vyřešení krize v Gruzii. 22. srpna - Ruský ministr obrany Anatolij Serďukov ohlásil prezidentu Dmitriji Medveděvovi, že stahování ruských posil z Gruzie bylo ukončeno; Tbilisi to popírá a Pentagon vyjádřil ohledně ruského odsunu pochybnosti. |
Foto: Reuters, AP
