Rusko v minulých dvou dnech výrazně snížilo stavy svých jednotek na hranicích s Ukrajinou. Oznámil to dnes kyjevský list Ukrajinska pravda s odvoláním na armádní zdroje. V současné době je podle nich v pohraničních oblastech soustředěno na 10 tisíc ruských vojáků, zatímco údaje z minulého týdne hovořily o počtech dvojnásobně až trojnásobně vyšších.
Informace o rozmístění ruských vojáků při ukrajinských hranicích se výrazně liší a nelze je hodnověrně ověřit. Šéf ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Andrij Parubij minulý čtvrtek prohlásil, že Rusko už stáhlo k hranicím s Ukrajinou na 100 tisíc vojáků. Podle západních expertů je však tento údaj výrazně nadsazený.
Spojené státy odhadují stav ruských vojsk na 20 tisíc, západoevropské bezpečnostní agentury uváděly počátkem minulého týdne počet 30 tisíc.
Podle některých západních špionážních služeb zatím prakticky nic nenasvědčuje tomu, že by se ruské vojsko připravovalo na překročení rusko-ukrajinské hranice.
Rusko začalo soustřeďovat své jednotky při ukrajinských hranicích souběžně se záborem Krymského poloostrova. Ruští vojáci a neoznačení příslušníci ruských speciálních jednotek jsou rozmístěni hlavně při hranicích s Charkovskou, Doněckou a Luhanskou oblastí osídlených silnou ruskojazyčnou menšinou. Jejich přítomnost na dostřel od ukrajinské hranice zdůvodňuje Moskva obavou z protiruských nacionalistických nálad na Ukrajině.
Podle ukrajinských vojenských zdrojů se pravděpodobnost ruské invaze na východě Ukrajiny snižuje. "Už druhý den je patrný odchod vojáků, jejich počet v pohraničních oblastech nepřevyšuje deset tisíc," řekl agentuře Unian šéf ukrajinského Střediska pro vojenská a politická studia Dmytro Tymčuk. Neznamená to však podle něj, že "se Ukrajinci mohou sbalit a jít domů".
Anketa:
Věříte tomu, že by ruský prezident Vladimír Putin plánoval anexi Pobaltí a Finska? Anebo to to považuje jen za jeden z fantaskních výplodů nynější protiruské hysterie?
Tymčukovu informaci komentoval mluvčí ukrajinského ministerstva obrany Olexij Dmytračkivskyj. Důvodem podle něj může být pouhá obměna jednotek, ale pohyby vojsk mohou souviset i s rusko-americkým vyjednáváním o uvolnění v rusko-ukrajinských vztazích.
O řešení konfliktní situace v neděli v Paříži hovořili ministři zahraničí USA a Ruska John Kerry a Sergej Lavrov.
Rozhlasová stanice Echo Moskvy dnes v této souvislosti publikovala seznam požadavků, které prý Kerry v Paříži Lavrovovi předal. Stažení ruských jednotek do míst, kde se nacházely před 1. březnem, je mezi americkými požadavky na prvním místě.
Dalším požadavkem Washingtonu je provedení mezinárodních inspekcí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) na celém ukrajinském území, a to včetně obsazeného Krymu. Moskva zatím ukrajinské inspekce OBSE připouštěla, ale nesouhlasila s přítomnosti pozorovatelů na Krymu.
Třetím údajným požadavkem Kerryho je zahájení přímého dialogu mezi Moskvou a Kyjevem a čtvrtým pak uznání výsledků prezidentských voleb, které se na Ukrajině budou konat 25. května.
Moskevský rozhlas upozornil, že návrat anektovaného Krymu Ukrajině mezi americkými požadavky není.
Lavrov, který označil čtyřhodinovou pařížskou diskusi s Kerrym za velmi konstruktivní, prý přislíbil, že bude požadavky USA tlumočit v Kremlu. Zdůraznil zároveň, že hlavním požadavkem Ruska je federalizace Ukrajiny.
