Evropa a zbytek světa hledí se zadrženým dechem na Krym. Dnešní referendum, které začalo v sedm hodin ráno SEČ a jehož předběžné výsledky budou známé v pondělí ráno, rozhodne o tom, zda se obyvatelé poloostrova rozhodnou pro připojení k Ruské federaci. Zdá se, že Moskva je v takovém případě pevně rozhodnuta si vzít území, které jí až do roku 1954 patřilo. Západ hlásá, že to neakceptuje. Dojde k eskalaci?
Nicméně, i těžko vypočitatelný prezident Vladimír Putin a jeho věrní zatím mnohem více štěkali, než kousali. Dění na Krymu a tamní lidové hlasování vyvolává dlouhou řadu otázek. Na ty zřejmě nejdůležitější, TYDEN.CZ jich vybral celkem osm, se vám následující řádky pokusí dát odpověď.
ODSOUHLASÍ OBYVATELÉ KRYMU PŘIPOJENÍ K RUSKU?
Že referendum dopadne tak, jak si přejí Kreml a proruské síly na Kremlu, pochybuje málokdo. Hlavním důvodem je, že zhruba 60 procent tamních obyvatel má ruské kořeny a jen 25 procent má kořeny ukrajinské. Tamních asi 12 procent krymských Tatarů Kyjev vyzývá, aby lidové hlasování bojkotovali. Proruští militanti už řadu dní Ukrajince zastrašují, takže je otázka, kolik se jich odváží vyrazit do hlasovací místnosti.
JE REFERENDUM V ROZPORU S MEZINÁRODNÍM PRÁVEM?
Referendum je v rozporu jak s ukrajinskou ústavou, tak mezinárodním právem. Rusko má ale v kauze Krymu jeho poněkud odlišný výklad.
Ukrajinská ústava povoluje referenda na Krymu jen k politickým otázkám. O změnách ukrajinského území by muselo rozhodnout referendum celostátní, uvádějí četní západní právní experti. Odtržení Krymu by pak museli požehnat všichni Ukrajinci.
S mezinárodním právem je lidové hlasování v rozporu i proto, že se koná ve chvíli, kdy ruské jednotky vojensky quasi obsadily poloostrov a kontrolují tamní strategická zařízení.
Využití práva tamních občanů na sebeurčení je tak legislativně neúčinné.
KDY BY MOHLO DOJÍT K PŘIPOJENÍ KRYMU K RUSKU?
Cílem krymské vlády věrné Moskvě a krymského regionálního parlamentu je stát se součástí Ruské federace ještě tento měsíc. Šance pro to jsou dobré. Také Rusko nastavilo výhybky tímto směrem. Prezídium Státní dumy už diskutovalo zvláštní zákon, který má umožnit snadný vstup Krymu do Ruské federace.
Podle ruské legislativy bylo dosud nutné, aby se ztrátou svého území souhlasil i příslušný stát. Tento krok by napříště odpadl.
Rada federace, horní komora ruského parlamentu, se bude zvláštnímu zákonu věnovat 21. března. Komora už signalizovala, že s tím bude souhlasit. Poslední slovo bude mít prezident Vladimír Putin. Pro Kreml má Krym jak velký strategický, tak značný psychologický význam. Je to i historický symbol.
MUSÍ SE Z UKRAJINCŮ NA KRYMU STÁT RUSOVÉ?
Nynější vládci v Simferapolu tvrdí, že v případě připojení k Rusku si může každý občan Krymu svobodně zvolit své občanství. "Nikoho nebudeme nutit vzdát se ukrajinského pasu," řekl šéf proruské vlády Sergej Aksjonov. Podle předsedy parlamentu Vladimira Konstantinova mají být podle ukrajinštiny oficiálními jazyky i ruština a krymská tatarština.
Aby bylo nadále a bez problémů možné vyplácet mzdy a důchody, Krymu pomůže Rusko. Moskva prý Krymským slíbila okamžitou pomoc ve výši v přepočtu 20 miliard korun. Dlouhodobě se plánuje zavést jako měnu ruský rubl.
DOJDE K MASOVÉMU ÚTĚKU LIDÍ Z POLOOSTROVA?
Experti s takovým scénářem nepočítají. Dokonce ani u Ukrajinců, kteří podle nich nejprve vyčkají, co se bude dát dále. Mnozí krymští Ukrajinci si dokonce v minulosti opakovaně stěžovali, že je vláda v Kyjevě zanedbává. Není vyloučeno, že se o ně Moskva postará lépe. Rozhodující bude další vývoj ekonomiky na Ukrajině a v Rusku.
Svízelnější bude nejspíše situace krymských Tatarů. Muslimští obyvatelé Krymu byli trnem v oku jejich ruským sousedům (ale i některým ukrajinským) od doby, kdy se vrátili z vyhnanství nařízeného před 70 lety Stalinem. Nyní se množí případy, že na tatarské domy někdo maluje kříže. Hrozí jím další diskriminace už proto, že většina z nich chce zůstat součástí Ukrajiny.
MŮŽE SE KYJEV REFERENDU NĚJAK BRÁNIT?
I když Kyjev referendum neuznává, možnosti jeho obrany proti jeho konání a výsledkům jsou velmi skrovné. V podstatě jen máváním ústavy nad hlavou, rétorikou, voláním SOS a hledáním mezinárodního diplomatického řešení.
Že by se Kyjev pokusil zabránit ztrátě Krymu vojensky, je téměř vyloučené. Ukrajina je proti Rusku vojensky trpaslík a v minulých dnech a týdnech se navíc ukázalo, že ukrajinská armáda je v podstatě paralyzovaná a s minimem bojeschopných mužů.
Zdá se, že proti Rusku a za nové, zatím nelegitimní vládce Ukrajiny se chce bojovat jen hrstce Ukrajinců. I bez otevřeného střetu může Ukrajina vyjít ve sporech s Moskvou vojensky oslabená, neboť hrozí, že noví vládci Krymu zabaví u jejich břehů kotvící ukrajinské lodě a další ukrajinská armádní zařízení na poloostrově.
JAK ZAREAGUJE ZÁPAD? POMŮŽE UKRAJINĚ VOJENSKY?
Je téměř vyloučeno, že by vojenská pomoc Západu Ukrajincům byla větší než jen symbolická. Sotva se najde někdo, kdo by si kvůli Krymu přál rozpoutat velkou válku. Řada vojenských expertů se domnívá, že Američané zvýší v Evropě svou vojenskou přítomnost. USA a jejich evropští spojenci mají ale před ruským vojenským potenciálem velký respekt. Rusko je dnes jedinou zemí, jež by dokázalo vymazat rychle Spojené státy z mapy.
I se sankcemi vůči Kremlu dosud Západ dost váhal a zatím se hovořilo jen o minisankcích. Koncem tohoto týdne se v médiích skloňoval druhý stupeň sankcí, jež by se týkaly nejméně tuctu blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina. Ale nezůstalo by nejspíše jen u nich. Brusel připravil seznam asi 130 vysokých ruských představitelů, kterým by mohl zakázat vstup do EU a zmrazit majetek.
Ostřejší by mohla být reakce USA, které mají s Ruskem výrazně menší obchodní a jiné vztahy než Evropská unie. Brusel hledá v otázce sankcí (zázračnou) formuli, jejíž použití by citelněji zasáhlo Moskvu, zatímco zemím EU by způsobilo co nejmenší újmu. Paleta vztahů mezi Ruskem a Unii je příliš široká. O to více jsou Evropané zranitelnější.
VRACÍ SE S "ANŠLUSEM" KRYMU SVĚT, V NĚMŽ PLATÍ PRÁVO SILNĚJŠÍHO?
O co v krymské krizi jde, je rovněž právo menších, slabších států na suverenitu. Světové společenství stojí opět na rozcestí. Pokud anexi Krymu akceptuje, byť s výhradami, pak už nežijeme v multilaterálním, nýbrž v multipolárním systému. V multipolárním světě diktují podmínky vojensky mocné státy. Čím je země slabší, tím menší je její suverenita. Naopak v multilaterálním systému má moc silných států své hranice. Územní integrita a neporušitelnost hranic platí jak pro slabší státy, tak pro ty silné - přinejmenším principiálně.
Po 2. světové válce se prosadil multilaterální řád, jeho pravidla jsou kodifikována v Chartě Spojených národů. Jejím cílem byl trvalý mírový řád a schopnost postavit se agresorům. I tak byly principy charty opakovaně relativizovány směrem zpět k multipolárnímu systému. I poválečné chování USA a řady dalších zemí lze opakovaně označit za agresi.
Moskva se nyní v konfliktu se zatím nelegitimní vládou v Kyjevě cítí v pozici silnějšího a ve svém starém imperiálním duchu rozšiřuje moc za své nynější hranice. A v Kremlu doufají, že jim to nakonec projde. Jeho vládcům se to ale jednou může vrátit jako bumerang. Třeba až dostatečně zesílí Čína a v Pekingu dostanou chuť na surovinově bohaté oblasti na Sibiři a na Dálném východě. A volání o pomoc z Moskvy zůstane oslyšeno.
